Příspěvky

Zobrazují se příspěvky se štítkem 7. Boček z Labutě a Helfštýna

Boček z Labuť (na Helfštýně)

Cituji: z  POODRI 4-2010.pdf (casopispoodri.cz)  - Heraldika držitelů bernartického panského dvora Libor Kovář (včetně kreseb erbů Údaj, že v roce 1418 Štěpán z Hynčiny a Bystratic prodal věnné právo na 20 hřiven ročního platu na vsích Bernartice a Hůrka Slavčovi Cudnému z Korábovic, který vzápětí na tuto zástavu přijal na spolek Bočka z Labuť, se pravděpodobně vztahuje přímo ke vsi Bernartice nebo její části a ne k panskému dvoru. 

Boček z Labutě

Cituji: http://monasterium.net/mom/search?q=labut&sort=date&arch= Třeboň, Státní oblastní archív - Cizí rody Třeboň (1286-1727) (Fond) Signatura: 111 Datum: 1419,leden 31. ... , Petr z Kravar a ze Strážnice, Beneš z Kravar a z Krumlova, Zbynek Doubravec z Doubravice, Bocek z Labut a Cech z Traplic, Všebor z Dubcan a Slavec Cudný z Korábovic, chránili dobre je i jejich majetek ... Pro porovnání a k dalšímu bádání - nevím, jestli rod Bočka z Labutě a Helfštýna patří do rozrodu Švamberků. Cituji: http://monasterium.net/mom/search?q=labut&sort=date&arch= Třeboň, Státní oblastní archív - Cizí statky Třeboň (1205-1797) (Fond) Signatura: 359 Datum: 1505,únor 14. 359 Burian Labut ze Švamberka a na Hradišti potvrzuje, že koupil od mikuláše Hrabiše z Nové Vsi vesnice Vlckovice v Podkrkonoší a Kokoty, které prodává svému strýci Kryštofovi ze Švamberka a na Boru. Burian ...

Boček z Labutě

Cituji: http://monasterium.net/mom/CZ-SOAT/CizyRody/fond?_lang=por&block=4 Documento: 111 Data: 1419,leden 31. Resumo: Jirík ze Šternberka a z Lukova potvrzuje, že jeho dedem Lackem z Kravar ustanovení porucníci nad ním, jeho bratrem a jejich majetkem, Jan z Lomnice, Petr z Kravar a ze Strážnice, Beneš z Kravar a z Krumlova, Zbynek Doubravec z Doubravice, Bocek z Labut a Cech z Traplic, Všebor z Dubcan a Slavec Cudný z Korábovic, chránili dobre je i jejich majetek a nyní jim jej v porádku vydali. Jirík ze Šternberka - s. Svedkové: Kuník z Drahotuš - s, Štefan Hyncdorfar z Byzdratic - s, Hrzek ze Štepánovic - s, Jan ze Žop - s. Imagens: 2 Transcrição: Não Ver documento PDF- Export Adicione um marcador de livros Editar documento

Kaple Panny Marie v Lipníku nad Bečvou

Obrázek
Cituji: Kostel svatého Jakuba Původně snad románská stavba, zřejmě před rokem 1400 Lackem z Kravař byl znovu postaven goticky, jak lze soudit z jeho označení jako kostela "novae fundations" v listině z roku 1406, kterou Boček z Labut rozšířil jeho pozemkový majetek. V této listině je zřízena také nadace pro nově vybudovanou kapli Panny Marie při kostele sv. Jakuba a pro jejího kaplana. V žádných pramenech není zcela jistě uvedeno, zda se jednalo o samostatnou kapli, a pokud ano, co se s ní v pozdější době stalo. http://www.farnostlipnik.cz/historie/jakub/

Petr Strážnický z Kravař a Boček z Labutě a Helfštýna

Cituji ze str. 31 https://theses.cz/id/epwhap/Bakalsk_prce_-_Josef_Svoboda.pdf 135 BALETKA, Tomáš: Páni z Kravař, s. 257-258. F. Dvorský se ve starší literatuře domníval, že to bylo způsobeno odlehlostí Kravař od zbytku Petrových držav, což by prý znemožňovalo je v době bojů udržet (DVORSKÝ, František: O starožitném panském rodě Benešoviců II, s. 127); T. Baletka se však domnívá, že k tomu Petra vedly spíše dluhy, čemuž by nasvědčovalo i to, že panství rozprodal po částech Mikuláši ze Šlovic, Pavlíkovi ze Sovince, Bočkovi z Labutě a Janu Helmovi z Výškovic. Zde bych se přiklonil spíše k názoru T. Baletky, otevřené boje se totiž Moravy v této době ještě zdaleka netýkaly. 136 VÁLKA, Josef: Morava roku 1421, s. 13. Jako zemský hejtman se Jindřich účastnil už lednového zasedání zemského soudu v Olomouci - ZDO IX, č. 266, s. 349.

Boček z Labutě, Anna Hřivnáčová z Hněvošic a Heraltic

Cituji odkaz pana Rosmuse: http://www.rosmus.cz/archiv/ostatni/vlastiveda_1927.pdf je v něm uvedeno Podolí a Želatovice, v níchž jsou rozpracovány informace o Bočkovi z Labutě a Helfštýna r.1406 a Anně Hřivnáčové z Hněvošic a Heraltic r.1447.

Pečeť Bočka z Labutě a Helfštýna r. 1406

Obrázek
Soupis pečetí ve Státním okresním archívu v Přerově Dušan Kutner II. Pečeti šlechtické str. 24, bod 21 http://www.archives.cz/zao/resources/prerov/soka_prerov_pecete_2003.pdf

Erb rodu z Labutě

Obrázek

z Labuť na Kyjovsku

http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/pilnacek1930-451-460.pdf Cituji: č. 1921 Z Labuť na Kyjovsku psal se starý rod, do kterého patří Boček z Labuť, jenž měl bratra Mikuláše z Labuťě a jehožto rod se uvádí zde v 14. - 15. stol. (doplň. dle Ukazatele 183, Půh., C. D. M XIII. a jinde. Znak dle pečeti Bočka z Labutě 1400 (dle vyobrazní Sedláček pozůstalosti S 20 v nár. mus. v Praze, podobně Herald. II. 299). Zda znamení představuje lopatu či kalich? nelze prozatím rozhodnouti. (Erb je vyobrazen v obrázcích bogu)

Šemík z Újezda a Labut

Cituji: Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Historický ústav Budování cimburského dominia na Moravě ve 14. století (magisterská diplomová práce Jindřich Kačer Vedoucí práce: Doc. PhDr. Martin Wihoda, PhD. Brno 2006 Teprve od roku 1400 až do zániku kláštera na počátku husitské revoluce můžeme nalézt v archivech listiny, kde jsou jmenováni mniši od svatého Klimenta [1] a také můžeme sledovat obchodní snahy mnichů získat zbylou část vsi Ranšperk od Šemíka z Újezda a Labut roku 1414. [2] [1] Listiny jsou uloženy v archivu kláštera sv. Tomáše. Uvádí se zde ke 4. 1. roku 1400 bratr Matyáš - sign. 44/8a, k 17.2. 1401 bratři Šimon a Ambrož - sign. 44/8b. Listina zmiňující probošta Petra k roku 1414 je vřazena do sbírky "Liber magnus et novissimus", s. 140, sign. 7/13. [2] Kupní smlouva z 13. května 1414 je ve sbírce "Liber magnus et novissimus", s. 140, sign. 7/13.

Želatovice a Tučín - Boček z Labutě, Václav z Heraltic

Želatovice a Tučín Historický a, kulturní a hospodářský vývoj dvou hanáckých vesnic Napsal Leopold Nopp konservátor c. k. archívní rady, archívář Antonína hraběte z Magnisů ve Strážnici 1918 Cituji: Držitelé statku. Želatovice. Nejstarší zmínka o Želatovicích děje se v roce 1282 v listině týkající se kláštera Hradiska u Olomouce; jako svědek uvádí se Předbor ze Želatovic; v roce 1295 byl úředníkem v Přerově Předbor, těžko říci, je-li totožný s Předborem v Želatovicích. První zápis v zemských deskách v roce 1349 budiž uveden doslovně: "Cadoldus de Želatpvicz assignat uxori suae Annae curiam ibidem in Želatovicz cum omnibus pertinenciis racione dotalitii in centum Marcis". Kadold ze Želatovic upisuje své manželce Anně na dvoře v Želatovicích sto hřiven věna. 1368 prodal Všebor z Náměště panu Heršovi z Roketnice a jeho dědicům ve vsi Želatovicích 12 půl lánů, dva dvory a hospodu se vším příslušenstvím ničeho sobě neponechávaje za 80 kop grošů. 1373 Herš z Roketnice koupil v Žela

Boček z Labutě - Bernartice nad Odrou

Od pokolení do pokolení Památník obce Bernartic n. Odrou L. P. 1837 - 1937 r.1937 František Hanzelka Cituji: Roku 1412 zapsal Předbor z Cimburka věno své ženy, totiž 200 hř. ve 20 hř. roč. platu, který dosud (od r.1397) měl na Bernarticích a Hůrce věnným právem. Štěpánovi z Heyndsdorfa, jinak z Bystratic, a své manželce pojistil místo toho ještě téhož roku věno na zboží dřevohostickém. 18 Štěpán pak 1418 prodal tento plat, jak jej sám držel, Slavčovi (Slavíkovi?) řečenému cudnému z Kovalovic (k Korábovic), který držel od r. 1412 též nějaký plat na Miloticích a který vzal na spolek na všechno své zboží Bočka z Labutě . 19 18 ZDO VIII 46-47. Rod vladyků Z Heinzendorfu jinak z Bystratic pocházel z Holešovska. Srov. u Hosáka, strana 451. 19 ZDO VIII 64, IX 242-243.

Rod z Labutě či Labuť

J.Pilnáček Cituji: Z Labutě či Labuť na Kyjovsku pocházel starý rod, se kterým se setkáváme ve Slezsku. Boček z Labutě koupil 1420 na Krnovsku Rozumice (Hosák 845). Týž byl 1406 strýcem Anny, manželky Lacka z Kravař. Se syny zemřelého Zbyňka Hřivnáče z Heraltic měl spolek ne Velké Heraltice, jsa snad příbuzným Zbyňkovy manželky (Prasek Top. 171, 217). Rod krátce uvádí Staromor. rod. 455. Znak: Jak vyobrazeno podle pečeti Bočka z Labutě 1400 (Herald. II 299). Znamení na štítě, představuje asi nepřesně znázorněnou lilii nebo stonek orobince, podobně jako u slezského rodu House. (viz zde). O rodině zmiňuje se Augustin Weltzel Pomniki poboznosci po slachetnej rodzinie hrabiow z Gaszyna w Górnym Slazsku Gliwwice 1877. (erb v galerii obrázků)

Anna z Labut - Svatoklimentský listář - III. část

9. Půhon Petra probošta z Vřesovic Ne bez významu pro svatoklimentskou otázku je zápis o knězi Petru proboštovi z Vřesovic v olomouckých půhonech. (76) » Č. 679. Anna z Labut pohání Václava z Ořechového z I. hř. gr. že mé úroky bral v Labuťech a těch mi navrátiti nechce a rybník mi jest muoj spustil a z něho ryby vyprodal. Zná-li... etc. chci na panském nálezu dosti míti. Por. č. Jakuba písaře. Poklid (Burek a Tomík) C. 680. Týž Anna poh. kněze Petra probošta z Vřezovic z I. hř. gr. že mi mé zboží Lan-šperk (sic!) drží dědičné a nechce mi zase postúpiti a svých peněz vzíti. Zná-li, etc. ale chci to dskami provésti. Por. č. Jakuba písaře. (Tíž póhončí.) « Poznámky: L = 50, hř. gr. znamená hřiven grošů (staročesky: groši). Zkratka poh. nebo jenom p. znamená pohoním, dnešní češtinou: poháním, rozumí se před soud. Zkratka por. č. znamená: poručníka činím. Poručník je totéž jako dnešní právní zástupce. Věta: zná-li... etc. je právní výraz, který se opakoval vždycky na konci půhonu, a celý z

Anna z Labuta - Svatoklimentský listář - II. část

(67) PEZ, Thesaurus anecdotorum, III, 2. Th. 527. Uvádí JANETSCHEK, Das Augustiner-Eretnitenstift..., str. 48 (47-52, 56-65 )- Avšak i v těchto poměrech jakási síla žene k úsilí o dvojí vzestup. Z mravního hlediska tu jsou vlny snah o návrat k přísné kázni: za převora Vavřince Ponnafiela (1433-43) _ za Ondřeje Bysmanna (1479-82) - za Matyáše Ru-benganse (1482-90) a jiných. Objevují se pokusy obnovit zničené domy: Jevíčko r. 1444 - Moravský Krumlov 1455 - Koruna P. M. 1463-66. A » Sv. Kliment«? Podle Hurta se tamní probošt Petr r. 1437 nazývá již » probošt vřesovský « (uv. pr. 69). A v právních dokladech ze soudů kláštera s Annou z Labuta, vdovou po Semíkovi, o Hořenčicích- Ramsperku se říká: » - Rannsperk villain desertam « - Ramsperk, opuštěnou, zpustlou vesnici... (r. 1464). Ještě r. 1453-57 byl dán Ramsperk jako zástava Jindřichovi z Dobrčic a z Tučína, ale pak neodvratně pustne a jeho území splývá většinou s Vřeso-vicemi. Vřesovice se udržely v přímém držení kláštera, i když byly d

Kupní smlouva se Šemíkem z Labut - Svatoklimentský listář - I. část

JIŘÍ MARIA VESELÝ O.P. SVATOKLIMENTSKŸ LISTÁŘ Cyrilometodějské dílo v pramenech o svatoklimentském proboštství Cyrilometodějské dílo v pramenech o svatoklimentském proboštství Staré Město-Veligrad 1963 Řím 1969 © JIŘÍ MARIA VESELÝ O. P., 1969 Vytiskly Poligrafické závody PRO v Římě Cituji: Kupní smlouva se Šemíkem z Labut Zbožní poutníci přinášeli na svatoklimentskou horu asi nejenom své viny do zpovědnic, ale i dary a almužny. Ty však ani spolu s hospodářstvím kolem svatyně (listina 1-3) nestačily na výživu klášterní rodiny a na výstavbu a údržbu budov. Proto jim markrabí Jan daruje vesnici Vřesovice, kde augustiniánům patřil dvůr, zahrada, lesy a rybníky - a dále dvě třetiny dědinky Hořenčic (Ramšperka). Zbývající třetina měnila často svého vlastníka: Vaněk z Boskovic a Černé Hory ji r. 1391 převedl na Jindřicha ze Zástřizlí, a ten ji r. 1398 vložil do zemských desek na Šemíka z Újezda a z Labut. (58) Markrabí Jošt, syn a nástupce Janův, dával Cimburk do zástavy různým pánům, z nichž

Boček z Labuth

CDM XIV, č. 82, 7. 25. 1409 Petr z Kravař, pán Plumplovský vyznávám tiemto listem přede všemi, tak jakož jest urozený pán Lacek z Kravař, Řimského a Českého krále hofmistr, bratr náš milý, dlužen sto hřiven grošiev statečnému panoši Kunathovi Zilstrankovi z Sobotína a na těch zapsal jemu deset hřiven grošiev platu na Újezdě na Sternberskému panstvie, na tom já jemu i svými erby slibuji nepřekážeti, než když by ten jistý Kunath chtěl svých peněz zasě a upomenul dřéveřečeného pana Lacka bratra našěho, a on bratr náš mě dále upomanul, tehdy já v tom roce, kterýž bratr náš pan Lacek rok jmá, od toho Kunatha, jakož jeho list svědčí, slibuji jej bratra Lacka bez jeho škody v tom roce odvaditi. A protož já Petr dřéveřečený a my Jindřich z Kravař, syn svrchupsaného páně Petruov, Jan ze Ptenie purkrabě Sternberský, Vilém z Litenčic purkrabě Plumplovský, Vítek z Vojniczs purkrabě Račický, Ješík purkrabě Zábřezský, Jan z Popuovek purkrabě Brumovský, rukojmě s ním i zaň, za pana Petra slibujem všě

Boček z Labutě - k prostudování v Městské knihovně v Holešově

Obrázek
Citace: Signatura MUZ-94(100)"04/14" Hlavní autor : Brandl, Vincenz (Autor) Hlavní název : Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae Vydáno : Brünn : Verlag des mährischen Landes-Auschusses, 1897 Rozsah : viii, 580 s. Klíčová slova : dějiny - středověk - 1400-1407 - Morava - kodexy - diplomatika - listiny - diplomatické - panovníci - Izabela Bavorská, 1370-1435 - Karel VI., 1368-1422 - Ruprecht Falcký, 1352-1410 - Václav IV., 1361-1419 - Zikmund Lucemburský, 1368-1437 - Žofie Bavorská, 1376-1425 - Albrecht IV., vévoda rakouský - Jošt, markrabě, 1354-1411 - Leopold, vévoda rakouský - Ludvík, vévoda orleánský - Mikuláš, vévoda opavský - Prokop Lucemburský, 1354-1405 - Přemek, vévoda opavský - Vilém, markrabě míšeňský - Vilém, vévoda rakouský - šlechta - Albert ze Šternberka - Albrecht z Lichtenburka - Albrecht ze Šternberka - Aleš z Bítova - Aleš z Lichtenburka - Aleš z Modřejovic - Alžběta z Bukovic - Alžběta z Kravař - Andreas z Jevíčka - A

Anna Hřivnáčová z Labutě

Zajímavosti města Fryšták PSČ 76316 Slávek Zapletal Citace: 1437 - převedeno na městečko Fryšták 40 kop grošů, dlužených Jiřím ze Šternberka a Annou Hřivnáčovou z Labutě

Mikuláš z Labut u Kyjova

Citace: Obce Jižní Morava Labuty Labuty jsou starou vinařskou osadou, ležící v údolí při Skaleckém potoku, asi 10 km severovýchodně od Kyjova. První zpráva o její existenci, pocházející z roku 1368, je skryta v přídomku příslušníka domácího vladyckého rodu - Mikuláše z Labuť.