Papák von Moschenaw - z Mošnova

O d k a l i c h a p ř e s ú c h v a t y k z á s t a v á m 1 2 7 s. 61-62; B. VARSIK, Husitské revolučné hnutie, s. 174; L. HOSÁK, II. Od nejstaršího pramenného údobí do husitských válek, s. 63; Z. POKLUDA, Hrad a panství Uherský Ostroh, s. 157; J. ČOUPEK a kol., Kunovice, s. 56. 11 J. PAJER a kol., Strážnice, s. 63-64. 12 B. BRETHOLZ, Die Übergabe Mährens, s. 339-342; G. TREIXLER, Gödinger Urkunden II, s. 27-29. 13 Z. POKLUDA, Hrad Buchlov, s. 57; D. DVOŘÁKOVÁ, Rytier a jeho kráľ, s. 33, 95, 278, 378 a 522. 14 B. BRETHOLZ, Die Übergabe Mährens, s. 302-306, 345-349; ZbR, s. 170 (č. 1230); D. DVOŘÁKOVÁ, Rytier a jeho kráľ, s. 379. 15 J. VÁLKA, Dějiny Moravy I, s. 132-136; Z. POKLUDA, Hrad a panství Uherský Ostroh, s. 157; Királyok és királynék itineráriumai, s. 119; RI XI/2, č. 6452-6458. 16 M. SVOBODA, Břeclav za husitských válek, s. 143-144; D. DVOŘÁKOVÁ, Rytier a jeho kráľ, s. 378-379; ZbR, č. 1006; Z. POKLUDA, Hrad a panství Uherský Ostroh, s. 157; Pramene k dejinám Slovenska a Slová

(Pečeti se překopírováním nezobrazily .) H o d o n í n - d ě j i n y m ě s t a d o r o k u 1 9 4 8 1 0 4 Když na jaře 1434 Ctibor mladší ze Stibořic zemřel, Hodonín, a podle všeho také uherskou Skalici, stále držel Jan z Vrbna, a to i po porážce husitských radikálů u Lipan (30.5.1434). V souvislosti s Hodonínem je Jan naposled bezpečně zmíněn v polovině září téhož roku. Nelze však vyloučit, že Hodonín podržel i nějaký čas potom. Po Ctiborově smrti se rozpoutal boj o jeho rozsáhlý majetek, do něhož se nepřímo zapojil i Jan z Vrbna. Ctibor nezanechal mužského potomka a podle závěti se jedinou dědičkou rozsáhlého rodového majetku měla stát jeho jediná dcera Kateřina, zasnoubená s těšínským knížetem Přemkem. Podle uherského zvykového práva však přednost před ženským potomkem měl nejbližší žijící mužský příslušník rodu, kterým v dané chvíli byl bratranec zesnulého Stibora mladšího Mikuláš, jehož prameny často nazývají Nikolajko Szarlejský. Nárok na Stiborův majetek si přitom činil také císa

K Papákům na Hodoníně najdete nejvíc informací v publikaci Hodonín. Dějiny města do roku 1948 (Plaček a kol., Hodonín 2008) - viz příloha. Nějaké další informace najdete také v publikaci JAN, Libor -ŠTĚPÁNEK, Václav: Mutěnice. Dějiny vinařské obce. Mutěnice 2002. Papákům se věnoval také Pokluda (Hrad Buchlov za vlády zástavních pánů, in: Slovácko XXXIII-XXXIV, Uh. Hradiště 1992). Písemné prameny najdete v MZA v Brně.

CDM XIV, č. 82, 7. 25. 1409 Petr z Kravař, pán Plumplovský vyznávám tiemto listem přede všemi, tak jakož jest urozený pán Lacek z Kravař, Řimského a Českého krále hofmistr, bratr náš milý, dlužen sto hřiven grošiev statečnému panoši Kunathovi Zilstrankovi z Sobotína a na těch zapsal jemu deset hřiven grošiev platu na Újezdě na Sternberskému panstvie, na tom já jemu i svými erby slibuji nepřekážeti, než když by ten jistý Kunath chtěl svých peněz zasě a upomenul dřéveřečeného pana Lacka bratra našěho, a on bratr náš mě dále upomanul, tehdy já v tom roce, kterýž bratr náš pan Lacek rok jmá, od toho Kunatha, jakož jeho list svědčí, slibuji jej bratra Lacka bez jeho škody v tom roce odvaditi. A protož já Petr dřéveřečený a my Jindřich z Kravař, syn svrchupsaného páně Petruov, Jan ze Ptenie purkrabě Sternberský, Vilém z Litenčic purkrabě Plumplovský, Vítek z Vojniczs purkrabě Račický, Ješík purkrabě Zábřezský, Jan z Popuovek purkrabě Brumovský, rukojmě s ním i zaň, za pana Petra slibujem všě

Citace: Moravská zemská knihovna Moravian Library Národní listy Stránka periodika ISSN: 1214-1240 Ročník: 1925 Výtisk: 4.7.1925 Stránka: 2 V roce 1422 císař Zikmund odpustil měšťanům všechny poplatky, daně a třicátky. Za války Matyáše s Jiříkem Poděbradským, zůstali měšťané věrni českému králi. V roce 1466 stal se držitelem Hodonína Čeněk Papák z Mošnova a v r. 1512 dědičným pánem Vilém i Pernštejna. (Podle Dr. Adolfa Turka umírá Čeněk Papák v roce 1454.)