Boček z Labuth
CDM XIV, č. 82, 7. 25. 1409
Petr z Kravař, pán Plumplovský vyznávám tiemto listem přede všemi, tak jakož
jest urozený pán Lacek z Kravař, Řimského a Českého krále hofmistr, bratr náš
milý, dlužen sto hřiven grošiev statečnému panoši Kunathovi Zilstrankovi z
Sobotína a na těch zapsal jemu deset hřiven grošiev platu na Újezdě na
Sternberskému panstvie, na tom já jemu i svými erby slibuji nepřekážeti, než
když by ten jistý Kunath chtěl svých peněz zasě a upomenul dřéveřečeného pana
Lacka bratra našěho, a on bratr náš mě dále upomanul, tehdy já v tom roce,
kterýž bratr náš pan Lacek rok jmá, od toho Kunatha, jakož jeho list svědčí,
slibuji jej bratra Lacka bez jeho škody v tom roce odvaditi.
A protož já Petr dřéveřečený a my Jindřich z Kravař, syn svrchupsaného páně
Petruov, Jan ze Ptenie purkrabě Sternberský, Vilém z Litenčic purkrabě
Plumplovský, Vítek z Vojniczs purkrabě Račický, Ješík purkrabě Zábřezský, Jan
z Popuovek purkrabě Brumovský, rukojmě s ním i zaň, za pana Petra slibujem
všětsi společně dobrú naší věrú čistú rukú naší nerozdielnú dřéveřečenému
panu Lackovi, jeho erbóm a urozeným pánóm Petrovi z Kravař odjinad z
Strážnice, Albrechtovi z Sternberka seděniem na Lukově, Drslavovi z Straleka
a Bočkovi z Labuth dřéveřečeného pana Lacka i jeho rukojmě od dřéveřečeného
Kunatha, tak jakož sě svrchu jmenuje, úplně a bez zmatku odvaditi.
Pakli bychom toho neučinili, jehož buoh nedaj, tehdy třie z nás slibujem
inhed, když bychom upomanuti byli, každý miesto sebe jednoho panoši
rytieřského řádu s jedniem pacholkem do domu cstného hospodáře, kteréhož by
nám dřéveřečený pan Lacek neb jeho věřitelé ukázali, poslati a vložiti beze
všěch omluv i zmatkuov.
A když by čtrnáste dní minulo a my svrchupsaných věcí ješče nesplnili a pana
Lacka od dřéveřečeného Kunatha neodvadili, tehdy ostatní třie rukojmě inhed
slibujem ku prvním třom tiem obyčejem v též leženie, jako první třie, vložiti
beze všiej odpory; a z toho leženie slibujem a nejmámy vyjeti ani vyníti
žádným obyčejem ani na našě právo, než tak dlúho v tom ležeti, až bychom
všěcky svrchupsané kusy úplně učinili a splnili a také až bychom všěcky
škody, kteréž by dřéveřečený pán Lacek nebli jeho věřitelé svrchupsaní pro
nesplnění svrchupsaných věcí vzali, ježto by mohli dobrým svědomím bez
věrovánie i bez přísah a bez súduov ukázati, úplně zaplatili a odložili.
A na většie svědomie našě vlastnie pečeti s naším dobrým vědomiem přivěsili
jsme k tomuto listu.
Jenž jest dán na Sternberce, ten čtvrtek den svatého Jakuba apoštola, léta od
narozenie syna božieho tisíc čtyři sta devátého.
Dne 6 Červen 2009, 19:04, Debora napsal(a):
Veronice Bromové
Petr z Kravař, pán Plumplovský vyznávám tiemto listem přede všemi, tak jakož
jest urozený pán Lacek z Kravař, Řimského a Českého krále hofmistr, bratr náš
milý, dlužen sto hřiven grošiev statečnému panoši Kunathovi Zilstrankovi z
Sobotína a na těch zapsal jemu deset hřiven grošiev platu na Újezdě na
Sternberskému panstvie, na tom já jemu i svými erby slibuji nepřekážeti, než
když by ten jistý Kunath chtěl svých peněz zasě a upomenul dřéveřečeného pana
Lacka bratra našěho, a on bratr náš mě dále upomanul, tehdy já v tom roce,
kterýž bratr náš pan Lacek rok jmá, od toho Kunatha, jakož jeho list svědčí,
slibuji jej bratra Lacka bez jeho škody v tom roce odvaditi.
A protož já Petr dřéveřečený a my Jindřich z Kravař, syn svrchupsaného páně
Petruov, Jan ze Ptenie purkrabě Sternberský, Vilém z Litenčic purkrabě
Plumplovský, Vítek z Vojniczs purkrabě Račický, Ješík purkrabě Zábřezský, Jan
z Popuovek purkrabě Brumovský, rukojmě s ním i zaň, za pana Petra slibujem
všětsi společně dobrú naší věrú čistú rukú naší nerozdielnú dřéveřečenému
panu Lackovi, jeho erbóm a urozeným pánóm Petrovi z Kravař odjinad z
Strážnice, Albrechtovi z Sternberka seděniem na Lukově, Drslavovi z Straleka
a Bočkovi z Labuth dřéveřečeného pana Lacka i jeho rukojmě od dřéveřečeného
Kunatha, tak jakož sě svrchu jmenuje, úplně a bez zmatku odvaditi.
Pakli bychom toho neučinili, jehož buoh nedaj, tehdy třie z nás slibujem
inhed, když bychom upomanuti byli, každý miesto sebe jednoho panoši
rytieřského řádu s jedniem pacholkem do domu cstného hospodáře, kteréhož by
nám dřéveřečený pan Lacek neb jeho věřitelé ukázali, poslati a vložiti beze
všěch omluv i zmatkuov.
A když by čtrnáste dní minulo a my svrchupsaných věcí ješče nesplnili a pana
Lacka od dřéveřečeného Kunatha neodvadili, tehdy ostatní třie rukojmě inhed
slibujem ku prvním třom tiem obyčejem v též leženie, jako první třie, vložiti
beze všiej odpory; a z toho leženie slibujem a nejmámy vyjeti ani vyníti
žádným obyčejem ani na našě právo, než tak dlúho v tom ležeti, až bychom
všěcky svrchupsané kusy úplně učinili a splnili a také až bychom všěcky
škody, kteréž by dřéveřečený pán Lacek nebli jeho věřitelé svrchupsaní pro
nesplnění svrchupsaných věcí vzali, ježto by mohli dobrým svědomím bez
věrovánie i bez přísah a bez súduov ukázati, úplně zaplatili a odložili.
A na většie svědomie našě vlastnie pečeti s naším dobrým vědomiem přivěsili
jsme k tomuto listu.
Jenž jest dán na Sternberce, ten čtvrtek den svatého Jakuba apoštola, léta od
narozenie syna božieho tisíc čtyři sta devátého.
Dne 6 Červen 2009, 19:04, Debora napsal(a):
Veronice Bromové
Komentáře
Okomentovat