Papák von Moschenaw - z Mošnova

Cituji: http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-NA/AZK/2382/charter Zbyněk Hřivnáč z Heraltic na Štítině slibuje nenapomínat hradišťský klášter pro škody, jež utrpěl, když spěchal klášteru v nebezpečí na pomoc.

Staromoravští rodové Josef Pilnáček Cituji:

Cituji: http://vsff.rivido.de/pilnacek/220.html Josef Pilnáček Staromoravští rodové Čieč z Kalů 706. Čieč z Kalů (Kalnova) u Tišnova, ze Skaličky, u Tišnova, z Tvrdonic, u Břeclav, u Lipky (osady na Moravě , bylo příjmení starobylých vladyk, mezi jejichž nejstarší předky patří Mikeš Čieč z Kalů (též Kalnova., jenž uvádí se r. 1386 při Jestřebí a měl r. (1406) vlastního otcovského bratrance fratruelis, Filipa z Chlévského (znaku dvou ryb, viz Herald. II. 293). Mikeš Č. z K. držel zboží Újezd r. 1416 Skaličku a r. 1416 byl mrtev zanechávaje vdovu Annu (ze Skaličky), která dne 27. listopadu 1454 (AL. list) se svým synem Janem, řeč. Čieč a jeho ženou Annou z Uhřeč vzala v zástavu od Anny Herultovny, ženy Čeňka z Mošnova zboží v Tvrdonicích.

Z historie obce Hněvošice v okrese Opava Cituji: Hřivnáčové z Hněvošic rok 1288 Archeologické nálezy dokazují již pravěké osídlení katastru obce; významnou archeologickou lokalitou je Hněvošický háj, kde je patrno 5 sypaných mohyl, pocházejících původně z doby bronzové, do nichž byly později vloženy hroby slovanské z období Velkomoravské říše. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1288, kdy byli majiteli Hněvošic bratři Trutvín a Vítek. Původně zde byl dvůr s později postavenou tvrzí. V držení původně samostatného statku se postupně vystřídala řada majitelů - roku 1377 Zbyněk Hřivnáč , po něm Jan a Václav Kyjovci z Lukavce, Matyáš Bystřický ze Studnic, Jan Kravařský a Mikuláš Tvorkovský z Kravař a Dvořiska.

- - STŘEDOVĚKÁ A RANNĚ NOVOVĚKÁ HISTORIE ZÁBŘEHU NAD ODROU (OSTRAVY-ZÁBŘEHU) V DATECH - - Jan "Čenis"Galeta Jiří Kolbaba Citace: . . . 1466-Jan ze Zábřehu přijal léno na dvůr, mlýn a několik poddaných. 1466-zbývající části vsi Zábřehu udělil olomoucký biskup Taso lénem Zbyňku a Václavovi Hřivnáčům, bratřím z Heraltic. 1476-léno polovice vsi Zábřehu držené Janem ze Zábřeha převzal Mikuláš z Mělníka. 1476-léno na čtyři podsedky v Zábřehu přijal Jan ze Šenova. 1479-Mikuláš z Mělníka se léna polovice vsi Zábřehu s dvorem, mlýnem a s rybníky vzdal a toto léna přijal Mikuláš Pelka z Hotčovic. 1480- Václav Hřivnáč se vzdal léna polovice vsi Zábřehu, na kterou místo něj převzal léno Mikuláš Pelka z Hotčovic, někdy poté Zábřeh patřil Jindřichu Bzenci z Markvartovic.

Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Seminář dějin umění nástěnná malba "Zákon a milost"? v kostele sv. Václava v Moravské Ostravě Bakalářská diplomová práce Jana Přidalová Vedoucí práce Doc.PhDr.. Milena Bartlová, CSc. Brno 200ž Citace: [3] Řeka Ostravice tvořila v 16. století hranici mezi Moravou a Slezskem, oddělovala tedy Moravskou Ostravu od říše polské. Moravská Ostrava patřila panství hukvaldskému, roku 1267 ji koupil olomoucký biskup Bruno. V 16. století náležela Moravská Ostrava stále panství hukvaldskému. Z roku 1539 pochází první písemná zmínka o moravskoostravské radnici. Polská Ostrava (dnes nazývána Slezská Ostrava) náležela od počátku knížatům těšínským (těšínský kníže Přemysl II. jej roku 1476 prodal Václavu Hřivnáčovi z Heraldic); roku 1508 prodali Slezskoostravské panství Hřivnáči z Heraltic zemskému hejtmanu těšínského knížectví Janu Sedlnickému z Choltic. [4] Jan O. Eliáš, Kostel sv. Václava -- nejstarší dochovaná st

Citace: Tomáš Baletka Páni z Kravař Z Moravy až na konec světa ŠLECHTICKÉ RODY ČECH, MORAVY A SLEZSKA Kateřina Šťastná z Heroltic zajala služebníka Petra I z Kravař a Plumlova a držela jej ve vězení, zřejmě několik let. Půhon, který Petr na Kateřinu vznesl 15. prosince 1408, byl vyřešen mimosoudní dohodou a tudíž pro zajatého nešťastníka zřejmě šťastně. 103 103 - LCS I, s. 302 č. 817

Citace: Tomáš Baletka Paní z Kravař Z Moravy až na konec světa ŠLECHTICKÉ RODY ČECH, MORAVY a SLEZSKA Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic - před rokem 1406 mu Lacek z Kravař prodal vsi Boňov a Vyškovice. Byl nejspíše švagrem Bočka z Labuť. 60 60 - ZDO VII, 78, 79 -------------------------------------- (Boňov nebo Beňov?)

Citace: Páni z Kr avař Z Moravy až na konec světa Tomáš Baletka ŠLECHTICKÉ RODY ČECH MORAVY A SLEZSKA Také příjmy bíloveckého panství se o něco málo ztenčily. V srpnu 1371 prodal pan Drslav I z Kravař za přítomnosti svých bratrů Beneše a Lacka měšťanům svého města Bílovce dvůr (curiam bofleins) u Slatiny o 22 starých měřicích a s jedlovým lesíkem za 10 hřiven grošů. Kromě toho bylo panství načas zmenšeno o Starou Ves a Oslův mlýn, neboť 7. června 1378 tento majetek koupil za tři hřivny grošů komorník opavské cúdy Mikuláš z Lubojat spolu se svou ženou Annou z Heroltic , ale pouze do dvou životů. Kdy se stará Ves znovu k panství vrátila, nemůžeme přesně říci. 94 94 - CDM XV, č. 188

Citace: Tomáš Baletka Páni z Kravař Z Moravy až na konec světa ŠLECHTICKÉ RODY ČECH, MORAVY A SLEZSKA Lacek z Kravař prodal Zbyňkovi Hřivnáčovi z Hněvošic Beňov a Býškovice. Deskové vklady - zasedání v Olomouci 9. ledna 1406, Brno 22. ledna 1406

Citace: Lukáš Bivoj Kovář Bivojova heraldika Hřivnáč z Heraltic Polcený štít. V klenotu jelení parohy, každý se 6 výběžky.

Cituji: MAGDALENA PETR ANNA z Hněvošic a 1421 z Heraltic 1446 - + Velké př.1460 KATEŘINA 1437 - 1466 Heraltice JAN N. dcera Rozumice, Želátovice, 1429 - + př.1460 + před Želátovice, Bošovice, 1437 Beňov m. Zbyněk Rozumice,Beňov, z Moravan a z Dolní Olešná Želátovice plat v m.Čeněk Papák Landštejna Beňově z Mošnova m. Jan Zajíc z Valdeka 1436 - + př.1454 1436 - + 1460/61

Zajícové z Valdeka na Moravě Petr Zajíc Valašské Meziříčí 2007 Citace: Zajícové z Valdeka byli jednou z větví mohutného rozrodu Buziců, k němuž náležely rody Lvů z Rožmitálu, pánů ze Šelmberka a Zajíců z Hazmburka (ti byli vlastně vedlejší větví Zajíců z Valdeka) a mnoho dalších méně zámožných a známých rodů Jan Zajíc z Valdeka a z Bošovic Do společnosti se Janovi pomohly zařadit sňatky. Poprvé se oženil s Eliškou z Fulštejna - před rokem 1437, neboť tehdy byla již delší dobu mrtva. Druhý sňatek s Magdalénou s Heraltic či Hněvošic - ( to byla sestra Anny z Herultic, manželky Čeňka Papáka z Mošnova) uzavřel také před rokem 1437, neboť když mu byly toho roku vloženy Bošovice do zemských desk, pojistil ji na nich také hned na věno ve výši 500 kop grošů. Magdaléna pocházela ze zámožné rytířské rodiny z opavska. Její otec Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic byl nejprve purkrabím na hradě Vikštejně, později však získal do zástavy hrad Velké Heraltice. Zakoupil se také na Moravě, kde v roce 1406 zís

Zbyněk Hřivnáč z Heraltic Vévoda Přemek Opavský Ve službách posledních Lucemburků Olomouc - Opava 2005 Martin Čapský Citace: V roce 1433, po smrti vévody Přemka Opavského: opat premonstrátského kláštera v Oldřišově předal tento klášter Zbyňkovi Hřivnáčovi z Herultic a Štítiny do doživotního užívání - výslovně jako náhradu za pomoc poskytnutou klášteru v době husitského ohrožení. Opat byl příbuzným Zbyňka Hřivnáče z Heraltic na Štítině. Srovn.SÚA Praha, fond. archivy zrušených klášterů, Leitomischel, inv. č. 2362. K ochraně (formou "opravy") klášterního zboží v době husitské a pohusitské době se nejnověji vrátil Tomáš Borovský, Jagellonští králové, královská komora a kláštery na Moravě. Snahy Jagellonců o zastavení rozkladu duchovní části panovnické komory.

Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic purkrabím vikštejnským Vévoda Přemek Opavský Ve službách posledních Lucemburků 1366 - 1433 Olomouc - Opava 2005 Martin Čapský P. Kouřil D. Prix a M WiHOP Hrady Citace V roce 1411 Zbyněk Hřivnáč purkrabím vikštejnským (Hrad Vikštejn). Doloženo před moravským zemským soudem Libricitationum et sententiarum seu Knihy průhonné a nálezové T. I/2., ed. Vincentius BRANDL Brunae 1872, str 374

Hřivnáčové z Hněvošic (v Čechách), z Herultic ve Slezsku - bylo příjmení starých rytířů, kteří se usadili na Moravě a žili ještě v 16. století ve Slezsku. Mezi prvními na Moravě byl Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic, který v roce 1406 koupil Beňov u Přerova a Bezděkovice. Jeho příbuzná byla Kateřina z Hněvošic , provdána v roce 1430 za Zbyňka z Moravan a Landštejna .Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic držel v roce 1415 Želátovice a po jeho smrti je držela jeho vdova Anna z Labutě , sestra Bočka (1406 - 1437). Z dětí Zbyňka Hřivnáče známe Jana Hřivnáče z Hněvošic a na Želátovicích (1447 - 1464, D. Z.. P. IV. 396), který prodal Beňov, Zbyňka Hřivnáče , jenž zakoupil Herultice, držel Studénku, podle které se v roce 1464 psával a měl bratra Václava (P. IV. 394, 474, Lech. I. 85. ). Z dcer známe Anežku a Magdalénu z Hněvošic 1464 (P. IV.269, 396) a třetí nezmámého příjmení, v roce 1437 již mrtvou. Rytíř Zbyněk z Heraltic držel ve Slezsku v roce 1439 Komorov a byl ženatý s Kateřinou Tvorkovskou z Krava

Hřivnáčové z Hněvošic (v Čechách), z Herultic ve Slezsku - bylo příjmení starých rytířů, kteří se usadili na Moravě a žili ještě v 16. století ve Slezsku. Mezi prvními na Moravě byl Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic, který v roce 1406 koupil Beňov u Přerova a Bezděkovice. Jeho příbuzná byla Kateřina z Hněvošic , provdána v roce 1430 za Zbyňka z Moravan a Landštejna.Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic držel v roce 1415 Želátovice a po jeho smrti je držela jeho vdova Anna z Labutě , sestra Bočka (1406 - 1437). Z dětí Zbyňka Hřivnáče známe Jana Hřivnáče z Hněvošic a na Želátovicích (1447 - 1464, D. Z.. P. IV. 396), který prodal Beňov, Zbyňka Hřivnáče , jenž zakoupil Herultice, držel Studénku, podle které se v roce 1464 psával a měl bratra Václava (P. IV. 394, 474, Lech. I. 85. ). Z dcer známe Anežku a Magdalénu z Hněvošic 1464 (P. IV.269, 396) a dceru Annu z Herultic , která si vzala za manžela Čeňka Papáka z Mošnova (von Moschenaw) - 1454 27./XI. Rytíř Zbyněk z Heraltic držel ve Slezsku v roce 1439

Obě Ostravy tehdy náležely na krátkou dobu stejnému majiteli. Písemně je Čapek doložen na hradě k 10. prosinci 1446. Orlovskému benediktinskému opatství odňal Čapek faru a kostel ve Slezské Ostravě, kam dosadil za faráře svého písaře Augustina (připomíná se roku 1444), který byl zřejmě knězem pod obojí. Hrad Polská Ostrava však tehdy ještě nominálně náležel pánům z Tvorkova, a je možné, že Čapek jej obsadil násilím a svůj zisk si pojistil až po 12. září 1440 dadatečným zakoupením panství, patrně od Jana z Tvorkova. Po smrti Jana Čapka ze Sán získal hrad s příslušným dominiem jeho zeť Jan Talafús z Ostrova. Ještě v letech 1452 - 1453 se na Slezské Ostravě uvádí vdova po Čapkovi - Hedvika z Petřvaldu. Listinou z 24. dubna 1453 zastavil Jan Talafús tvrz a panství Polskou Ostravu na dva roky za 1000 zlatých uherských Janu Tršickému z Doloplaz. Tršický měl za manželku Markétu z Barchova, zemřel asi roku 1460. Posledně jmenovaný odevzdal před svou smrtí celé slezskoostravské panství, včetně

Pan František Krygel napsal: BARTOVICE Citace: "Stručný výtah z pamětní knihy, kde jsou obsaženy události od vzniku obce až do 2.5.1945 (den osvobození). Pamětní knihu napsal úředník ve výslužbě KRYGEL František. První zmínka o vsi, tehda Bertoltovice, je v seznamu obcí, sepsaném v létech 1302 až 1315 na rozkaz vratislavského biskupa Jindřicha z Vrbna. Obec byla založena na sklonku 13 století. První obyvatelé, kteří se usadili na území nynější obce Bartovice, přišli patrně z vesnic, které vznikly dříve v okolí hradu Ostravy. Byli to Slezané z národní větve Holasiců, náležející ke kmeni českému. Z původního názvu obce možno předpokládat, že jejím zakladatelem byl Berthold, odtud pojmenování Bertoltovice, později Bartultovice nyní zkráceně Bartovice. Pověst hovoří, že na bartovickém kopci poblíž místa kde je dům sester Bolouskových, stál kdysi v dávných dobách dřevěný zámek. Ve staré obecní mapě z dob svobodných pánu Skrbenských je zakreslena na tomto místě studna. Těšínský kní