Václav Hřivnáč z Heraltic na slezském hradě v Ostravě

Obě Ostravy tehdy náležely na krátkou dobu stejnému majiteli. Písemně je Čapek doložen na hradě k 10. prosinci 1446. Orlovskému benediktinskému opatství odňal Čapek faru a kostel ve Slezské Ostravě, kam dosadil za faráře svého písaře Augustina (připomíná se roku 1444), který byl zřejmě knězem pod obojí. Hrad Polská Ostrava však tehdy ještě nominálně náležel pánům z Tvorkova, a je možné, že Čapek jej obsadil násilím a svůj zisk si pojistil až po 12. září 1440 dadatečným zakoupením panství, patrně od Jana z Tvorkova. Po smrti Jana Čapka ze Sán získal hrad s příslušným dominiem jeho zeť Jan Talafús z Ostrova. Ještě v letech 1452 - 1453 se na Slezské Ostravě uvádí vdova po Čapkovi - Hedvika z Petřvaldu. Listinou z 24. dubna 1453 zastavil Jan Talafús tvrz a panství Polskou Ostravu na dva roky za 1000 zlatých uherských Janu Tršickému z Doloplaz. Tršický měl za manželku Markétu z Barchova, zemřel asi roku 1460. Posledně jmenovaný odevzdal před svou smrtí celé slezskoostravské panství, včetně hradu, těšínskému knížeti Přemyslu II., který je roku 1476 prodal Václavovi Hřivnáčovi z Heraltic za 1 440 uherských zlatých. 20. července 1476 prodal Přemysl II. Těšínský hrad Polskou Ostravu s příslušenstvím Václavu Hřivnáčovi z Heraltic, synovci Ondřeje z Tvorkova (LT I -3, č. 380). Václav Hřivnáč se tu uvádí společně se svou manželkou Machnou Puchalovou z Blatnice, příbuznou známého polského husity Dobeslava Puchaly, který působil v husitské posádce na Odrách. Ještě roku 1508 se tu uvádí dcera Václava Hřivnáče Anna, provdaná za Jana z Fulštejna