Poznámky k Čeněk Papák z Mošnova 1446
O d k a l i c h a p ř e s ú c h v a t y k z á s t a v á m
1 2 7
s. 61-62; B. VARSIK, Husitské revolučné hnutie, s. 174; L. HOSÁK, II. Od nejstaršího pramenného údobí do
husitských válek, s. 63; Z. POKLUDA, Hrad a panství Uherský Ostroh, s. 157; J. ČOUPEK a kol., Kunovice, s. 56.
11 J. PAJER a kol., Strážnice, s. 63-64.
12 B. BRETHOLZ, Die Übergabe Mährens, s. 339-342; G. TREIXLER, Gödinger Urkunden II, s. 27-29.
13 Z. POKLUDA, Hrad Buchlov, s. 57; D. DVOŘÁKOVÁ, Rytier a jeho kráľ, s. 33, 95, 278, 378 a 522.
14 B. BRETHOLZ, Die Übergabe Mährens, s. 302-306, 345-349; ZbR, s. 170 (č. 1230); D. DVOŘÁKOVÁ, Rytier
a jeho kráľ, s. 379.
15 J. VÁLKA, Dějiny Moravy I, s. 132-136; Z. POKLUDA, Hrad a panství Uherský Ostroh, s. 157; Királyok és királynék
itineráriumai, s. 119; RI XI/2, č. 6452-6458.
16 M. SVOBODA, Břeclav za husitských válek, s. 143-144; D. DVOŘÁKOVÁ, Rytier a jeho kráľ, s. 378-379; ZbR,
č. 1006; Z. POKLUDA, Hrad a panství Uherský Ostroh, s. 157; Pramene k dejinám Slovenska a Slovákov V, č. 106.
17 J. LOSERTH, Regesten zur Geschichte, s. 65; AMBy, č. 1220; L. JAN - V. ŠTĚPÁNEK, Mutěnice, s. 64-65.
18 V. CHALOUPECKÝ, Středověké listy ze Slovenska, č. 5; Pramene k dejinám Slovenska a Slovákov V, č. 108;
D. DVOŘÁKOVÁ, Rytier a jeho kráľ, s. 384.
19 B. VARSIK, Husitské revolučné hnutie, s. 253-256; A. KONEČNÝ, Husitské vojská v Skalici, s. 11-15; P. ČORNEJ,
Velké dějiny zemí Koruny české V, s. 512-514; AČ VI, s. 594.
20 Erb Vrbenských od Mělníka a jména Beneš, Bernart, Petr, Oldřich uvádí A. SEDLÁČEK, Atlasy erbů a pečetí 2,
s. 83; za českého resp. slovenského vladyku Jana pokládal i J. JUROK, Příčiny, struktury a osobnosti, s. 213.
K pánum ze (slezského) Vrbna - J. PILNÁČEK, Staromoravští rodové, s. 455; TÝŽ, Rody starého Slezska IV.-V.,
s. 1391-1393, nově - J. STIBOR, Bruntálští z Vrbna; P. ENGEL, Magyarország világi archontológiája, s. 277.
Naše mínění se ztotožňuje s názorem, jenž uvedl T. JUREK, Panowie z Wierzbnej, s. 60-61, který však nezná
Mikuláše na Korlátě (Korlátku).
21 B. VARSIK, Husitské revolučné hnutie, s. 128-129, 138-142; Skalica, s. 77-78; D. DVOŘÁKOVÁ, Rytier a jeho
kráľ, s. 388-390, 402-406; Pramene k dejinám Slovenska a Slovákov V, č. 106, 117; Dejiny Slovenska I, s. 397
(pozn. 12).
22 KP III, s. 119; L. JAN - V. ŠTĚPÁNEK, Mutěnice, s. 62-64.
23 J. PILNÁČEK, Staromoravští rodové, s. 44; M. MYSLIVEČEK, Erbovník, s. 36-37; V. KRÁL Z DOBRÉ VODY, Heraldika,
s. 150-151, 365; A. SEDLÁČEK, Českomoravská heraldika, s. 71. Shoda erbů vladyků z Mošnova a Bítovských
patrně pochází od původu z jednoho regionu a možného spříznění. Slezský Bítov je od Mošnova
vzdálen pouhých 13 km, ale lépe je odtud znám jiný rod s erbem plápolajícího srdce.
24 R. URBÁNEK, České dějiny III/1., s. 259-272.
25 Tamtéž, s. 298-315; Z. POKLUDA, Hrad Buchlov, s. 59.
26 R. URBÁNEK, České dějiny III/1, s. 450-454, 481-492, 524-650; Dejiny Slovenska I, s. 398.
27 K historii Heraltovy popravy viz M. PLAČEK - P. FUTÁK, Páni z Kunštátu, s. 258-259; KP III, s. 576, 579.
28 KP III, s. 633, 646-647, 667-668; o podpoře Ulrichem Eitzingerem - A. NEUMANN, Nové prameny, s. 127;
V. BRANDL, Kniha Tovačovská, s. 72.
29 R. URBÁNEK, České dějiny III/2, s. 292-299, 348-350.
30 J. DŘÍMAL, Účast moravských královských měst, s. 91-100; A. TUREK, Mošnov a rytíři z Mošnova, k Čeňkovi
zejména s. 12-15 (na s. 14 je chybné vročení půhonu - správně má být rok 1447). K dění na moravsko-
uherském pomezí okolo poloviny 15. stol. podrobně viz R. URBÁNEK, K historii doby Jiskrovy, zejména
s. 32-33, 37-38, 40-45 a 49-51; L. JAN - V. ŠTĚPÁNEK, Mutěnice, s. 70-71; V. BRANDL, Kniha Tovačovská,
s. 72.
31 AMBy, č. 2618; V. CHALOUPECKÝ, Středověké listy ze Slovenska, č. 59; R. URBÁNEK, České dějiny III/2, s. 776-
777; J. PILNÁČEK, Staromoravští rodové, s. 420.
32 F. HOFFMANN, Bojové družiny před husitskou revolucí na západní Moravě, s. 83-86; TÝŽ, Bojové družiny na
Moravě a v Čechách, s. 70, 75, 135; OSN III, s. 632-633; XXIV, s. 332; XXVI, s. 535; J. PILNÁČEK, Staromoravští
rodové, s. 240-241 (zde mylně uvedeno z Jarohněvic u Kroměříže); s predikátem z Jarohněvic je Václav
zmíněn k r. 1451 - V. CHALOUPECKÝ, Středověké listy ze Slovenska, č. 59; k Jarohněvicím též Dubňany 1349-
1964-1999, s. 33-37.
33 V. CHALOUPECKÝ, Středověké listy, č. 61.
34 R. URBÁNEK, České dějiny III/2, s. 741-744; TÝŽ, K historii doby Jiskrovy, s. 84-85 (a pozn. 444); R. URBÁNEK,
České dějiny III/2, s. 816 cituje FRA.
35 L. HOSÁK, Účast českých žoldnéřů, s. 183; M. ŠVÁBENSKÝ, Město do válek českouherských, s. 54; L. JAN -
V. ŠTĚPÁNEK, Mutěnice, s. 71-72 (pozn. 82 a 89); KP IV, s. 326. O vojenském dobytí Hodonína nedlouho
před rokem 1462 svědčí list krále Jiřího pro Zycha z Ledce, kterým nahradil písemnost při této události
zničenou - viz SČPL I, sv. 1/2, s. 442, č. 1904. Kanovníka (Domherr) Jana jmenuje F. J. SCHWOY, Topographie
vom Markgrafthum Mähren, s. 13.
36 K jednotlivým větvím pánů z Kunštátu podrobně a s doklady M. PLAČEK - P. FUTÁK, Páni z Kunštátu; stručně
k boleradickým Hrutovcům viz J. PILNÁČEK, Staromoravští rodové, s. 357.
37 BLB I, s. 55-58. k Malhostovicím viz také P. GRÜNWALD - V. PODBORSKÝ (red.), Malhostovice - Nuzířov, s.
63-64; Poslední zmínky o Kunovi z Kunštátu a Boleradic- KP IV, s. 20 a 52; ZDB XIII, č. 77.
38 F. MATĚJEK, Feudální velkostatek a poddaný, s. 27-38; R. URBÁNEK, České dějiny III/4, s. 141; J. VÁLKA, Dějiny
Moravy I, s. 171.
39 ZbR, s. 248 a 267; M. ZEMEK - A. ZIMÁKOVÁ, Město v době předbělohorské, s. 67-68.
40 AKČ 6, s. 102; L. HOSÁK, Zemské stezky, s. 85; M. ŠVÁBENSKÝ, Město do válek českouherských, s. 44.
41 J. VÁLKA, Dějiny Moravy I, s. 157-158; J. GELMI, Papežové, s. 152-154.
42 J. MACEK, Král Jiří a král Matyáš, s. 304-308.
1 2 7
s. 61-62; B. VARSIK, Husitské revolučné hnutie, s. 174; L. HOSÁK, II. Od nejstaršího pramenného údobí do
husitských válek, s. 63; Z. POKLUDA, Hrad a panství Uherský Ostroh, s. 157; J. ČOUPEK a kol., Kunovice, s. 56.
11 J. PAJER a kol., Strážnice, s. 63-64.
12 B. BRETHOLZ, Die Übergabe Mährens, s. 339-342; G. TREIXLER, Gödinger Urkunden II, s. 27-29.
13 Z. POKLUDA, Hrad Buchlov, s. 57; D. DVOŘÁKOVÁ, Rytier a jeho kráľ, s. 33, 95, 278, 378 a 522.
14 B. BRETHOLZ, Die Übergabe Mährens, s. 302-306, 345-349; ZbR, s. 170 (č. 1230); D. DVOŘÁKOVÁ, Rytier
a jeho kráľ, s. 379.
15 J. VÁLKA, Dějiny Moravy I, s. 132-136; Z. POKLUDA, Hrad a panství Uherský Ostroh, s. 157; Királyok és királynék
itineráriumai, s. 119; RI XI/2, č. 6452-6458.
16 M. SVOBODA, Břeclav za husitských válek, s. 143-144; D. DVOŘÁKOVÁ, Rytier a jeho kráľ, s. 378-379; ZbR,
č. 1006; Z. POKLUDA, Hrad a panství Uherský Ostroh, s. 157; Pramene k dejinám Slovenska a Slovákov V, č. 106.
17 J. LOSERTH, Regesten zur Geschichte, s. 65; AMBy, č. 1220; L. JAN - V. ŠTĚPÁNEK, Mutěnice, s. 64-65.
18 V. CHALOUPECKÝ, Středověké listy ze Slovenska, č. 5; Pramene k dejinám Slovenska a Slovákov V, č. 108;
D. DVOŘÁKOVÁ, Rytier a jeho kráľ, s. 384.
19 B. VARSIK, Husitské revolučné hnutie, s. 253-256; A. KONEČNÝ, Husitské vojská v Skalici, s. 11-15; P. ČORNEJ,
Velké dějiny zemí Koruny české V, s. 512-514; AČ VI, s. 594.
20 Erb Vrbenských od Mělníka a jména Beneš, Bernart, Petr, Oldřich uvádí A. SEDLÁČEK, Atlasy erbů a pečetí 2,
s. 83; za českého resp. slovenského vladyku Jana pokládal i J. JUROK, Příčiny, struktury a osobnosti, s. 213.
K pánum ze (slezského) Vrbna - J. PILNÁČEK, Staromoravští rodové, s. 455; TÝŽ, Rody starého Slezska IV.-V.,
s. 1391-1393, nově - J. STIBOR, Bruntálští z Vrbna; P. ENGEL, Magyarország világi archontológiája, s. 277.
Naše mínění se ztotožňuje s názorem, jenž uvedl T. JUREK, Panowie z Wierzbnej, s. 60-61, který však nezná
Mikuláše na Korlátě (Korlátku).
21 B. VARSIK, Husitské revolučné hnutie, s. 128-129, 138-142; Skalica, s. 77-78; D. DVOŘÁKOVÁ, Rytier a jeho
kráľ, s. 388-390, 402-406; Pramene k dejinám Slovenska a Slovákov V, č. 106, 117; Dejiny Slovenska I, s. 397
(pozn. 12).
22 KP III, s. 119; L. JAN - V. ŠTĚPÁNEK, Mutěnice, s. 62-64.
23 J. PILNÁČEK, Staromoravští rodové, s. 44; M. MYSLIVEČEK, Erbovník, s. 36-37; V. KRÁL Z DOBRÉ VODY, Heraldika,
s. 150-151, 365; A. SEDLÁČEK, Českomoravská heraldika, s. 71. Shoda erbů vladyků z Mošnova a Bítovských
patrně pochází od původu z jednoho regionu a možného spříznění. Slezský Bítov je od Mošnova
vzdálen pouhých 13 km, ale lépe je odtud znám jiný rod s erbem plápolajícího srdce.
24 R. URBÁNEK, České dějiny III/1., s. 259-272.
25 Tamtéž, s. 298-315; Z. POKLUDA, Hrad Buchlov, s. 59.
26 R. URBÁNEK, České dějiny III/1, s. 450-454, 481-492, 524-650; Dejiny Slovenska I, s. 398.
27 K historii Heraltovy popravy viz M. PLAČEK - P. FUTÁK, Páni z Kunštátu, s. 258-259; KP III, s. 576, 579.
28 KP III, s. 633, 646-647, 667-668; o podpoře Ulrichem Eitzingerem - A. NEUMANN, Nové prameny, s. 127;
V. BRANDL, Kniha Tovačovská, s. 72.
29 R. URBÁNEK, České dějiny III/2, s. 292-299, 348-350.
30 J. DŘÍMAL, Účast moravských královských měst, s. 91-100; A. TUREK, Mošnov a rytíři z Mošnova, k Čeňkovi
zejména s. 12-15 (na s. 14 je chybné vročení půhonu - správně má být rok 1447). K dění na moravsko-
uherském pomezí okolo poloviny 15. stol. podrobně viz R. URBÁNEK, K historii doby Jiskrovy, zejména
s. 32-33, 37-38, 40-45 a 49-51; L. JAN - V. ŠTĚPÁNEK, Mutěnice, s. 70-71; V. BRANDL, Kniha Tovačovská,
s. 72.
31 AMBy, č. 2618; V. CHALOUPECKÝ, Středověké listy ze Slovenska, č. 59; R. URBÁNEK, České dějiny III/2, s. 776-
777; J. PILNÁČEK, Staromoravští rodové, s. 420.
32 F. HOFFMANN, Bojové družiny před husitskou revolucí na západní Moravě, s. 83-86; TÝŽ, Bojové družiny na
Moravě a v Čechách, s. 70, 75, 135; OSN III, s. 632-633; XXIV, s. 332; XXVI, s. 535; J. PILNÁČEK, Staromoravští
rodové, s. 240-241 (zde mylně uvedeno z Jarohněvic u Kroměříže); s predikátem z Jarohněvic je Václav
zmíněn k r. 1451 - V. CHALOUPECKÝ, Středověké listy ze Slovenska, č. 59; k Jarohněvicím též Dubňany 1349-
1964-1999, s. 33-37.
33 V. CHALOUPECKÝ, Středověké listy, č. 61.
34 R. URBÁNEK, České dějiny III/2, s. 741-744; TÝŽ, K historii doby Jiskrovy, s. 84-85 (a pozn. 444); R. URBÁNEK,
České dějiny III/2, s. 816 cituje FRA.
35 L. HOSÁK, Účast českých žoldnéřů, s. 183; M. ŠVÁBENSKÝ, Město do válek českouherských, s. 54; L. JAN -
V. ŠTĚPÁNEK, Mutěnice, s. 71-72 (pozn. 82 a 89); KP IV, s. 326. O vojenském dobytí Hodonína nedlouho
před rokem 1462 svědčí list krále Jiřího pro Zycha z Ledce, kterým nahradil písemnost při této události
zničenou - viz SČPL I, sv. 1/2, s. 442, č. 1904. Kanovníka (Domherr) Jana jmenuje F. J. SCHWOY, Topographie
vom Markgrafthum Mähren, s. 13.
36 K jednotlivým větvím pánů z Kunštátu podrobně a s doklady M. PLAČEK - P. FUTÁK, Páni z Kunštátu; stručně
k boleradickým Hrutovcům viz J. PILNÁČEK, Staromoravští rodové, s. 357.
37 BLB I, s. 55-58. k Malhostovicím viz také P. GRÜNWALD - V. PODBORSKÝ (red.), Malhostovice - Nuzířov, s.
63-64; Poslední zmínky o Kunovi z Kunštátu a Boleradic- KP IV, s. 20 a 52; ZDB XIII, č. 77.
38 F. MATĚJEK, Feudální velkostatek a poddaný, s. 27-38; R. URBÁNEK, České dějiny III/4, s. 141; J. VÁLKA, Dějiny
Moravy I, s. 171.
39 ZbR, s. 248 a 267; M. ZEMEK - A. ZIMÁKOVÁ, Město v době předbělohorské, s. 67-68.
40 AKČ 6, s. 102; L. HOSÁK, Zemské stezky, s. 85; M. ŠVÁBENSKÝ, Město do válek českouherských, s. 44.
41 J. VÁLKA, Dějiny Moravy I, s. 157-158; J. GELMI, Papežové, s. 152-154.
42 J. MACEK, Král Jiří a král Matyáš, s. 304-308.
Komentáře
Okomentovat