Papák von Moschenaw - z Mošnova

Cituji: http://vsff.rivido.de/pilnacek/220.html Josef Pilnáček Staromoravští rodové Čieč z Kalů 706. Čieč z Kalů (Kalnova) u Tišnova, ze Skaličky, u Tišnova, z Tvrdonic, u Břeclav, u Lipky (osady na Moravě , bylo příjmení starobylých vladyk, mezi jejichž nejstarší předky patří Mikeš Čieč z Kalů (též Kalnova., jenž uvádí se r. 1386 při Jestřebí a měl r. (1406) vlastního otcovského bratrance fratruelis, Filipa z Chlévského (znaku dvou ryb, viz Herald. II. 293). Mikeš Č. z K. držel zboží Újezd r. 1416 Skaličku a r. 1416 byl mrtev zanechávaje vdovu Annu (ze Skaličky), která dne 27. listopadu 1454 (AL. list) se svým synem Janem, řeč. Čieč a jeho ženou Annou z Uhřeč vzala v zástavu od Anny Herultovny, ženy Čeňka z Mošnova zboží v Tvrdonicích.

http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/pilnacek1930-451-460.pdf Cituji: č. 1921 Z Labuť na Kyjovsku psal se starý rod, do kterého patří Boček z Labuť, jenž měl bratra Mikuláše z Labuťě a jehožto rod se uvádí zde v 14. - 15. stol. (doplň. dle Ukazatele 183, Půh., C. D. M XIII. a jinde. Znak dle pečeti Bočka z Labutě 1400 (dle vyobrazní Sedláček pozůstalosti S 20 v nár. mus. v Praze, podobně Herald. II. 299). Zda znamení představuje lopatu či kalich? nelze prozatím rozhodnouti. (Erb je vyobrazen v obrázcích bogu)

Cituji: Vojenská Historie Časopis pro vojenskú históriu muzejníctvo a archivníctvo 3/2005 Vydává MO SR Vojenský historický ústav Bratislava Čeští husitští a katoličtí kondotiéři z Moravy na Slovensku v 15. století (období husitství) Jiří Jurok str.8 Patrně v této souvislosti vedl Jan Tovačovský téhož roku /1449/ v únoru tažení moravských stavů proti Čeňkovi z Mošnova a jeho synům Janovi, Jiřímu a Oldřichovi , které donutil postupně vydat Hodonín a postoupit své hrady Světlov a Séhradice nejprve Pankráci od sv. Mikuláše a 9. 5. 1449 je vydal za 4.200 zl. zemi Moravě. str.9 Rozsáhlé záští severomoravské šlechty v čele s Janem s Messenpeku, Matoušem Lukovským ze ťernberka, Bernardem Brumovským z Cimburka, Janem z Mošnova a jinými hornoslezskými knížaty Bolkem a Mikulášem Opolským aj. urovnal Jan Tovačovský a Jan Mukař z Kokos 28. 8. 1457 /35/. /35/ Urbánek, Věk poděbradský, ref. 3, III, 2, s. 724, pozn. 1 k přijetí Ladislava Pohrobka, tamtéž, s. 744-747 ke korunovaci Ladislava a tamtéž s

Cituji: http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/cmh2-151-170.pdf Z Kunova - nápis na pečeti Beneše Papáka z Návětří r. 1388

Cituji: Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Historický ústav Budování cimburského dominia na Moravě ve 14. století (magisterská diplomová práce Jindřich Kačer Vedoucí práce: Doc. PhDr. Martin Wihoda, PhD. Brno 2006 Teprve od roku 1400 až do zániku kláštera na počátku husitské revoluce můžeme nalézt v archivech listiny, kde jsou jmenováni mniši od svatého Klimenta [1] a také můžeme sledovat obchodní snahy mnichů získat zbylou část vsi Ranšperk od Šemíka z Újezda a Labut roku 1414. [2] [1] Listiny jsou uloženy v archivu kláštera sv. Tomáše. Uvádí se zde ke 4. 1. roku 1400 bratr Matyáš - sign. 44/8a, k 17.2. 1401 bratři Šimon a Ambrož - sign. 44/8b. Listina zmiňující probošta Petra k roku 1414 je vřazena do sbírky "Liber magnus et novissimus", s. 140, sign. 7/13. [2] Kupní smlouva z 13. května 1414 je ve sbírce "Liber magnus et novissimus", s. 140, sign. 7/13.

Cituji: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Ústav archeologie a muzeologie Petra Dohnalová Středověké sakrální stavby a jejich doklady na moravských hradech Diplomová práce Vedoucí práce: Prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc. Brno 2006 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz 2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a v seznamu pramenů a literatury jsem uvedla veškeré použité informační zdroje. V Brně dne 12. srpna 2006 4. Hrad Buchlov 4. 1. Historie hradu Jméno Buchlov nalezneme v listině Gertrudy z Deblína z 1. čevence 1299, kde se mezi svědky objevuje dominus Albertus de Buclaw, camerarius Morauie, tedy moravský podkomoří (JAN 2000, 199). 19. května roku 1300 je zapsán na konci svědecké řady listiny Velislava z Ořechova Protiwa de Buchlow, jednalo se patrně o nižšího úředníka (CDM VI, 121-122, č. 117). Hrad je poprvé uveden v roce 1320 a to jako castrum regium in Buchlaw, v roce 1321 pak castrum Buchlawicz (CDM VI, 127, č. 162; 134-1

Želatovice a Tučín Historický a, kulturní a hospodářský vývoj dvou hanáckých vesnic Napsal Leopold Nopp konservátor c. k. archívní rady, archívář Antonína hraběte z Magnisů ve Strážnici 1918 Cituji: Držitelé statku. Želatovice. Nejstarší zmínka o Želatovicích děje se v roce 1282 v listině týkající se kláštera Hradiska u Olomouce; jako svědek uvádí se Předbor ze Želatovic; v roce 1295 byl úředníkem v Přerově Předbor, těžko říci, je-li totožný s Předborem v Želatovicích. První zápis v zemských deskách v roce 1349 budiž uveden doslovně: "Cadoldus de Želatpvicz assignat uxori suae Annae curiam ibidem in Želatovicz cum omnibus pertinenciis racione dotalitii in centum Marcis". Kadold ze Želatovic upisuje své manželce Anně na dvoře v Želatovicích sto hřiven věna. 1368 prodal Všebor z Náměště panu Heršovi z Roketnice a jeho dědicům ve vsi Želatovicích 12 půl lánů, dva dvory a hospodu se vším příslušenstvím ničeho sobě neponechávaje za 80 kop grošů. 1373 Herš z Roketnice koupil v Žela