Cituji:
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
Ústav archeologie a muzeologie
Petra Dohnalová
Středověké sakrální stavby a jejich doklady na moravských hradech
Diplomová práce
Vedoucí práce: Prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Brno 2006
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz
2
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a v seznamu pramenů a
literatury jsem uvedla veškeré použité informační zdroje.
V Brně dne 12. srpna 2006
4. Hrad Buchlov
4. 1. Historie hradu
Jméno Buchlov nalezneme v listině Gertrudy z Deblína z 1. čevence 1299,
kde se mezi svědky objevuje dominus Albertus de Buclaw, camerarius Morauie, tedy
moravský podkomoří (JAN 2000, 199). 19. května roku 1300 je zapsán na konci
svědecké řady listiny Velislava z Ořechova Protiwa de Buchlow, jednalo se patrně o
nižšího úředníka (CDM VI, 121-122, č. 117). Hrad je poprvé uveden v roce 1320 a to
jako castrum regium in Buchlaw, v roce 1321 pak castrum Buchlawicz (CDM VI,
127, č. 162; 134-135, č. 177). Je zřejmé, že se pro označení hradu používal i tvar
Buchlovice24
a hrad se jmenoval podle osady pod ním a nikoli naopak (JAN 2000,
199). Z těchto listin datovaných do let 1301, 1320 a 1321 také vyplývá, že Albert ze
Zdounek zastával úřad královského purkrabího a nejpozději od roku 1277 držel
z tohoto titulu hrad Buchlov. Funkce královského purkrabího byla zřejmě spojena
s úřadem vrchního lovčího (JAN 2000, 199). V roce 1320 je Albert uváděn jako
magister siluarum regiarum, v roce 1321 pak jako bývalý královský lovčí lesů kolem
Buchlova a nejvyšší lovčí na Moravě magister siluarum regiarum, forestarius
siluarum Greczne et siluarum super Morauam (CDM V, 128, č. 123; VI, 126-127, č.
162; VI, 134-135, č. 177). V letech 1297 až 1300 a 1301 zastával také úřad
královského podkomořího na Moravě.
K hradu Buchlovu se vztahovala kromě správní také soudní pravomoc, jejíž
vznik můžeme klást do přibližně do poloviny 13. století, kdy dostal purkrabí nově
vzniklého hradu od panovníka výkon hrdelního regálu, tedy povinnost stíhat a soudit
24
V letech 1270 a 1278 jsou uváděni jako svědci bratři Ondřej a Jeroným de Buchlawitz a Jarohněv de
Buchlowicz (CDB V/2, 606, č. 875). L. Jan uvádí jako pravděpodobné, že tato rodina sídlila v tvzi či
dvorci v Buchlovicích a její členové tradičně drželi některé úřady a službu na hradě Buchtově a podle
obou míst se také psali (JAN 2000, pozn. 45).
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz
38
ex officio na území hvozdu hrdelní skutky (JAN 2000, 202). Tato tradice přetrvávala
až do 18. století v podobě buchlovského loveckého práva (VERBÍK 1976).
Další zprávy týkající se hradu Buchlova ve 14. století nejsou příliš četné.
V listinách moravských markrabat je několik zmínek o hradě a purkrabích, plným
jménem a titulem je uveden až v roce 1398 Hartman ze Stříteže, purchravius in
Buchlaw (CDM XV, 334-335, č. 379; POKLUDA 1991-1992, 55-56). Hrad Buchlov
zůstal patrně po celé 14. století v držení moravských markrabat.
Na přelomu 14. a 15. století se situace změnila a někdy před rokem 1406
získali od markraběte Jošta Buchlov do zástavy Hanuš a Jindřich z Lichtenštejna,
kteří zde měli purkrabího Ctibora (LC II, 54, č. 272). Roku 1407 lichtenštejnská
posádka z Buchlova způsobila škody na sousedním panství Janu Puškovi z Kunštatu
a další potyčky následovaly i později (LC I, 243, č. 593; II, 54, č. 272, 429, č. 329).
Ve druhém desetiletí 15. století převzali zástavní právo bratři Hartneid, Jiří, Jan a
Kryštof z Lichtenštejna spolu se synovcem Oldřichem (POKLUDA 1991-1992, 56-
57). Na počátku husitských válek stoupl strategický význam Buchlova a král
Zikmund se snažil získat hrad do své moci. Jednání skončila v únoru 1422, kdy
Zikmund odstoupil Lichtenštejnům dědičně Podivín a solná mýta v Břeclavi, Dolních
Věstonicích a Drnholci. Lichtenštejnové odevzdali králi hrad Buchlov a zřekli se
svých pohledávek a nároků na náhradu škod utrpěných během bojů (ZEMEK-
TUREK 1983, 252, 310). Kromě Buchlova převzal Zikmund i hrady Světlov a Veselí
nad Moravou a pravděpodobně i Střílky a Cimburk (ZDB XII (I), 349, č. 326). Na
strategická místa umístil Zikmund své uherské oddíly a velitele. Mezi přední
válečníky patřil velmož Stibor ze Stibořic, jenž měl hájit hrady Veselí, Bzenec,
Buchlov a opevnění Blatničku, na své náklady pak najal a platil ozbrojence, jako
posilu posádkám pevností. Zikmund nemohl náklady uhradit a listinou vydanou
v listopadu 1422 odevzdal Stiborovi ze Stibořic do zástavy hrady a panství Veselí
nad Moravou, Bzenec a Buchlov. Purkrabím na Buchlově byl v roce 1423 Tymon
z Grimberka, jenž zastával tuto funkci dříve pro Stibora na Plaveckém hradě
(SEDLÁČEK 1914, 1230; POKLUDA 1991-1992, 57-58).
Před rokem 1431 odstoupil Stibor hrad Buchlov jako formální zástavu Divovi
z Lilče, který zřejmě zastával funkce purkrabího a vojenského velitele. Podle
královských listin zůstal skutečným zástavním pánem Stibor ze Stibořic, který se ve
svém testamentu z 4. září 1431 zmiňuje o svých moravských hradech a o
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz
39
královských zástavních listinách. Stibor zemřel v březnu roku 1434 (SEDLÁČEK
1914, 1006; POKLUDA 1991-1992, 58). V listině datované 9. září 1434 je uveden
Petr Roman z Vítovic a na Buchlově, který zde nepochybně vládl jako zástavní
držitel (ŠVÁBENSKÝ 1965, 361). Dalším zástavním pánem na Buchlově se stal
Čeněk z Mošnova, přívrženec Zikmunda a Albrechta Rakouského. V roce 1426
bojoval proti husitům u hradu Týnce a již roku 1434 se uvádí jako jeho držitel, v roce
1436 pak jako zástavní pán hradu Hodonína (LC III, 119, č. 606). Hrad Buchlov
držel od roku 1437, kdy mu také zástavu hradů Buchlova, Hodonína a Týnce potvrdil
moravský markrabě Albrecht (POKLUDA 1991-1992, 59). Naposledy je Čeněk
uváděn roku 1449, v roce 1454 se připomíná vdova Anna z Herultic (ZEMEK-
TUREK 367). Zástavní právo na Buchlov a Týnec zdědili po Čeňkovi synové Jan,
Jiřík a Oldřich. Po smrti Oldřicha v roce 1459 připadl Buchlov Jiříkovi, který od
roku 1460 vystupuje jako zástavní pán na Buchlově (LC IV, 291č. 145), v roce 1461
mu tuto držbu stvrdil král Jiří (SEDLÁČEK 1914, 1742). V lednu roku 1465 vydal
král Jiří novou listinu, kterou zapsal hrad Buchlov do zástavy bratrům Beneši a
Ludvíkovi z Vajtmile (SEDLÁČEK 1914, 1758). V listině datované 9. dubna 1466 je
uveden jako svědek Jan Hrozek z Prošovic, purkrabí na Buchlově (ŠEBÁNEK 1932,
316, 1491).
Koncem roku 1466 nebo roku 1467 odstoupili bratři z Vajtmile zástavní
právo na Buchlov Jiříkovi z Landštejna, který se připomíná ještě v květnu 1467 a
brzy na to zemřel (LC V, 12, č. 57, 24-25, č. 136, 138, 139; 207, 360, č. 539, 541,
542). Veškerý majetek zdědila dcera Alžběta, Buchlov krátce spravoval Jan Kropáč a
poté Jiříkův bratranec Smil z Landštejna (LC V, 207, č. 817, 215, č. 841). V roce
1468 vydal král Jiří zástavní listinu na Buchlov bratřím Smilovi, Vilémovi,
Zbyňkovi, Jaroslavovi a jejich strýci Mikuláši z Landštejna (LC VI, 25, č. 132; 123,
č. 729). Krátkou dobu držel Buchlov Albrecht Kostka z Postupic (LC VI, 85, č. 518,
519), Jan Boček z Kunštátu (LC VI, 212, č. 1269) a Jiřík Hrabiš Kostka z Postupic
(podrobně POKLUDA 1991-1992, 62). Výrazněji se zapsal do dějin hradu Buchlova
moravský zemský hejtman Ctibor Tovačovský z Cimburka. Rod pánů z Cimburka
držel Buchlov v letech 1484 až 1495 (POKLUDA 1991-1992, 63).
Kolem roku 1497 držel hrad Bohuš z Postupic a v letech 1499 až 1517 bratři
ze Zahrádky
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz
40
V roce 1511 podepsal král Vladislav II. Jagellonský darovací listinu, jíž měl
hrad přejít do majetku Arkleba Trnavského z Boskovic se všemi právy včetně práva
loveckého, ovšem pokud se dohodne se zástavními držiteli, což se nestalo. Za
Václava ze Žerotína a jeho ženy Anny ze Zahrádky se stal v roce 1520 hrad Buchlov
spolu s panstvím alodním statkem zapsaným do zemských desek (ZDO XVIII (II),
211-212, 84-85). V dubnu roku 1543 byl již držitelem Buchlova Jan Ždánský ze
Zástřizl, jehož rod držel hrad více než jedno století (POKLUDA 1991-1992, 67-68).
Od roku 1644 držel Buchlov rod Petřvaldů, po vymření tohoto rodu v mužské linii
roku 1800, přešel hrad do majetku rodu Berchtoldů.
4. 2. Hrad Buchlov
Hrad Buchlov se nachází na nejnižším ze tří vrcholů tvořících dominantu
východní části pohoří Chřibů. Roku 1976 se uskutečnil komplexní průzkum
průjezdní hranolové věže s kaplí. V roce 1986 proběhl na Buchlově archeologický
výzkum a na nějž navázal stavebně-historický průzkum celého hradního areálu. Při
výzkumu byly použity poznatky získané při geologickém průzkumu v roce 1973.
Dvě sondy byly položeny v prostoru jižního parkánu na ose původní přístupové
komunikace, v obou byla zachycena téměř shodná stratigrafická situace. V hloubce
2,2-2,3 m se podařilo v nerovnostech skalního podloží zajistit keramické fragmenty
z hrubšího hlinitopísčitého materiálu s vysokým obsahem tuhy, na povrchu opatřené
hnědou engobou, v několika případech s motivem šroubovice. Tyto nálezy jsou
datovány do první poloviny 13. století (KOHOUTEK 1995, 23; JANIŠ-
KOHOUTEK 2002, 167; 2003, 359). Další vrstva o mocnosti 0,5 m obsahovala
keramické nálezy z konce 13. a z průběhu 14. století, následovala vrstva s nálezy
keramiky z 15. století, v níž byl objeven architektonický fragment (hlavice) datovaný
do druhé poloviny 13. století. Následoval horizont s výraznou vrstvou stavební
destrukce s nálezy z 16. a 17. století.
Obdobná situace byla zachycena v sondě položené v severovýchodní části
parkánu, kde byl pod vrstvou s nálezy z přelomu 15. a 16. století částečně zachycen
průběh základového zdiva původní parkánové hradby a zároveň výrazná požárová
vrstva. Archeologický výzkum byl také proveden v přízemí obou hranolových věží.
Ve východní věži byly nalezeny keramické fragmenty z druhé poloviny 15. století.
Na základě archeologického a stavebně-historického průzkumu byly zjištěny
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz
41
jednotlivé fáze výstavby hradu (KOHOUTEK 1995, 23; JANIŠ-KOHOUTEK 2002,
167; 2003, 359).
Na vrcholu skalního hřebene s delší osou západ-východ byly vybudovány dvě
hranolové věže, západní o rozměrech 10 x 10 m a východní o rozměrech 10 x 8,8 m.
Východní věž byla hranou natočena na osu přístupové komunikace, západní věž
měla zdi silné více než 3 metry, přízemí bylo sklenuto valenou klenbou, patro bylo
plochostropé a přístupné v úrovni prvního patra. Na jižní straně byl vystavěn
plochostropý palác, v jehož jižní stěně se dochovala segmentovitě zaklenutá ostění
oken. Na severní straně paláce je stavební spára zakončená armovaným nárožím a na
jižní straně bylo objeveno zešikmené nároží armované velkými kvádry, což svědčí o
původním ukončení paláce. Palác byl původně spojen se západní věží obvodovou
hradbou. Původní vstup do hradního jádra se pravděpodobně nacházel vedle západní
hranolové věže (KOHOUTEK 1995, 23; JANIŠ-KOHOUTEK 2002, 168; 2003, 359;
PLAČEK 2001, 142-143). Do této stavební etapy jsou řazeny také některé
architektonické fragmenty, například oblouk sestavený z klenáků, jejichž část je
zdobena obloučkovým vlysem. Tento oblouk je sekundárně umístěný v prostoru
hradní kuchyně, na severní straně západní věže. Nalezeny byly také fragmenty žeber
klínové profilace, sekundárně užité v armování východní hranolové věže.
V průběhu další stavební fáze byla na ose příjezdové komunikace postavena
hranolová věž o rozměrech 12 x 12 m s průjezdní bránou. Portály jsou ukončeny
mírně hrotitým záklenkem, ostění portálů je tvořeno průběžným žlábkem a prutem,
ukončeným přízemním zahnutým drápkem. V patře nad průjezdem přízemí věže byla
situována dnes jen fragmentárně dochovaná hradní kaple. Stavba věže je kladena do
poloviny 13. století (KUTHAN 1982, 205; 1986, 36; 1994, 83-85; PETRŮ 1969,
341-352). Doba výstavby hradního paláce není dosud jednoznačně vyřešena, je
možné, že v době výstavby věže s kaplí došlo k přestavbě paláce (hrotitě ukončená
okna s motivem drápku), ale není vyloučena ani možnost celé realizace paláce v této
stavební fázi (JANIŠ-KOHOUTEK 2002, 172-173).
V druhé polovině 15. století byl hrad poškozen požárem, pravděpodobně
během válečných operací uherského krále Matyáše Korvína (KOHOUTEK 1995,
20). Na konci 15. století došlo k rozsáhlé stavební činnosti, během níž byla
přestavěna východní hranolová věž (sekundárně použité architektonické články při
armování nároží), postavena plná válcová věž a vznikl nový vstup do hradního jádra
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz
42
mezi starým palácem a západní hranolovou věží (JANIŠ-KOHOUTEK 2002, 173).
Nejdůležitější byla výstavba paláce na severovýchodní straně hradního jádra. Patro
paláce bylo zaklenuto žebrovými křížovými a síťovými klenbami bez patek.
Klenební žebra jsou provedena z cihelných tvarovek, kamenné svorníky nesou znaky
rodu Cimburků a erby významných moravských rodů. Křížovou klenbou byla
sklenuta také patra východní věže. Sedlové portály sálu a arkýř střední síně (snad
presbytář kaple), které završily tuto stavební etapu, pravděpodobně náleží bratřím ze
Zahrádky (PLAČEK 1999, 156-157; 2001, 143-144).
Za pánů ze Zástřizl byla provedena v letech 1543 až 1602 další rozsáhlá
přestavba hradu. Vystavěna byla tzv. hodinová věž, došlo k přestavbě starého paláce,
k výstavbě tzv. tanečního sálu a dalším přístavbám v prostoru severozápadního
parkánu. Jižní parkán byl zavezen a do hradu byl umožněn přístup pouze pěším.
Barokní přestavba Buchlova za Petřvaldských z Petřvaldu vtiskla hradu konečnou
podobu. Po dostavbě zámku v Bučovicích, kam přesídlili Petřvaldové, byla na hradě
prováděna jen nezbytná údržba. Poslední majitelé hradu a panství byl až do roku
1945, kdy hrad přešel pod správu státu, rod Berchtoldů (PETRŮ 1982; PLAČEK
2002).
4. 3. Architektonické články
V průběhu výzkumů bylo na hradě Buchlově nalezeno větší množství
architektonických článků, z nichž některé bezesporu náleží k sakrálním stavbám.
Jedná se především o oblouk sestavený z klenáků, jejichž část je zdobena v kameni
tesaným obloučkovým vlysem. Oblouk je sekundárně umístěný v prostoru hradní
kuchyně, na severní straně západní věže. Původní umístění tohoto oblouku neznáme,
D. Menclová se domnívala, že jde o portál brány, další badatelé uvádějí, že se jedná
o střední oblouk z tribuny do lodi sakrální stavby, jejíž existenci předpokládají na
hradě v první polovině 13. století (JANIŠ-KOHOUTEK 2002, 168-171; 2003, 359-
362). K této dosud nelokalizované stavbě řadí i nálezy těchto článků zhotovených
z krystalického vápence:
-svorník se zoomorfním motivem dva pávi nebo plameňáci ?
-svorník s poprsím Krista
-fragment vlysu se zoomorfním motivem pravděpodobně drak
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz
43
Dalšími architektonickými články jsou dva klenební svorníky. V obou
případech se jedná se o svorníky kruhového tvaru pocházející z proniku dvou
navzájem nekolmých klenebních žeber, tedy z obdélného klenebního pole. Profilace
žeber je tvořena hruškovcem, plynule přecházejícím do postranních výžlabků, jejichž
vnější hrany jsou zkosené. Žebra mají průměrnou výšku 31 cm a šířku 23 cm.
Svorník č. 1 má výšku kolmo k rovině terče 42 cm. Diagonální rozměr svorníku přes
hrany vystupujících náběhů žeber je 60 cm a průměr terče svorníku je 48 cm. Spodní
plocha svorníku je tvořena reliéfem sedmi do kruhu rozmístěných vinných listů
s hrozny, ve středu je kruh, v němž je umístěn další vinný list.
Svorník č. 2 má výšku kolmo k rovině terče 40 cm. Diagonální rozměr
svorníku přes hrany vystupujících náběhů žeber je 62 cm a průměr terče svorníku je
49 cm. Spodní plocha svorníku je tvořena reliéfem rotujících ratolestí, ve středu je
umístěn list. Reliéfy mají výšku zhruba 5 cm a jsou vytvořeny prolamovanou
technikou. Svorníky jsou zhotoveny z pískovce světle hnědé barvy, modelace
povrchu je poškozena mechanicky (chybí části reliéfu) a patrně také povětrnostními
vlivy. Svorníky jsou v současné době umístěny v prostoru hradní kaple na Buchlově.
V hradním lapidáriu se nacházejí architektonické články vyjmuté jednak ze
zazdívek v oknech kaple a dále nalezené v průběhu výzkumů. Jedná je o fragmenty
klenebních žeber, jejichž profilace je tvořena hruškovcem, plynule přecházejícím do
postranních výžlabků, jejichž vnější hrany jsou zkosené. Tento profil je shodný
s profilem výběhů žeber na svornících uložených v kapli. Žebra mají průměrnou
výšku 35 až 36 cm a šířku 24 cm, výška hruškovce je 13 cm. Na ložné ploše žeber
jsou zřetelné stopy opracování plochým dlátem. Zbytky omítek na žebrech pocházejí
patrně ze sekundárního uložení, stopy líček mohou být původní.
Dvě jehlancovité vějířovitě členěné konzoly (podobné jsou na tribuně hradní
kaple na Bezdězu - Kuthan 1994, 84) patří bezesporu do stejné stavební fáze jako
kaple, jejich umístění nelze v současné době určit.
Kalichovitá hlavice zdobená naturalistickým dekorem (dubové listy se
žaludy, vinná réva s hrozny) pochází z okenního ostění, patrně z kaple.
Fragment kalichovité hlavice pochází pravděpodobně také z okenního ostění.
4. 4. Kaple - popis
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz
44
Hradní kaple je situovaná v patře hranolové věže s průjezdní bránou
v jihovýchodní části hradu Buchlova. Věž má rozměry 9,6 m x 9,4 m v úrovni
přízemí až druhého patra, v úrovni třetího až pátého patra má rozměry 9,6 x 15,9 m.
Na východní fasádě věže je v úrovni přízemí průjezdní portál ukončený mírně
hrotitým záklenkem, ostění portálu je tvořeno průběžným žlábkem a prutem,
ukončeným přízemním zahnutým drápkem. V úrovni prvního patra je fasáda
prolomena částečně zazděným oknem s lištou a půlkruhovým záklenkem a malým
čtvercovým oknem, v úrovni druhého patra pak malým okénkem v rohu. První a
druhé patro je prolomeno vysokým hrotitým oknem s profilovaným kamenným
ostěním. V úrovni parapetu je viditelná část kordonové římsy nad přízemím. Třetí
patro je členěno obdélným oknem s oběžnou lištou a zazděným oknem se zkoseným
ostěním, poslední patro pak malým oknem se zkoseným ostěním a dalším oknem
s půlkruhovým záklenkem.
Hmota západní fasády je doplněna z líce vystupujícím pilířem a nárožním
pilířem. V úrovni přízemí se nachází lomený průjezdní portál, v úrovni prvního patra
pak malé okno se zkoseným ostěním. První a druhé patro je prolomeno vysokým
hrotitým oknem s profilovaným kamenným ostěním. V úrovni třetího patra se
nachází obdélné okno s oběžnou lištou a zazděné okno se zkoseným ostěním, ve
čtvrtém patře pak tři malá okna se zkoseným ostěním. Jižní fasáda je členěna po
stranách dvěmi stupňovitými pilíři do úrovně prvního patra a dále třemi řadami
obdélných oken s oběžnou lištou v úrovni prvního až třetího patra. Ve čtvrtém patře
se nacházejí dvě okna se zkoseným ostěním.
Vstup do kaple vede z vnitřního nádvoří hradu po schodišti do jižního paláce
přes dvě místnosti. Do kaple se vstupuje na severní straně portálem s hrotitým
záklenkem. Ostění portálu je členěno pravoúhlým ústupkem, na němž původně
spočívaly sloupky, z nichž se dochovaly jen kalichovité hlavice zdobené rostlinnými
motivy. Na hlavici po levé straně portálu jsou ztvárněny tři dubové listy s žaludy,
vyrůstající ze společné stopky, na protější hlavici pak tři listy vinné révy s hrozny,
rovněž vyrůstající ze společné stopky. Profilace ostění portálu je symetrická, v ose
profilace je tupý hruškovec s postranními oblouny plynule přecházejícími do
výžlabků ukončených vejcovci. Profilace je ukončena bez soklu do roviny ostění
šikmo k rohu ukloněnou plochou. Na pravé straně pod zakončením profilace je
kamenická značka. Ostění portálu je mechanicky poškozeno, na hlavicích je částečně
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz
45
odlomeno listoví. Úroveň podlahy kaple je oproti prostoře před kaplí zvýšena o dva
schodové stupně.
Půdorys kaple je přibližně obdélný o rozměrech 5,3 x 7,25 m s mírně
lomenou jižní i severní stranou. Při severní stěně se nacházejí dvě koutové a jedna
středová přípora, při jižní stěně pak jedna středová přípora. Přípory jsou svazkové,
válcové, s patkou a polygonálním soklem. Obvodové stěny kaple jsou členěny
lichými arkádami přiléhajícími k přízedním žebrům klenby. Profilované ostění arkád
vychází přímo ze zkosené plochy nároží. Ostění arkád je mechanicky poškozeno,
místy dochováno jen fragmentárně a nově doplněno. Ve středních arkádách východní
a západní stěny jsou prolomena vysoká hrotitá okna. Okenní ostění je profilované a
vychází ze skosených ploch nároží nad bankálovou římsou. Okenní ostění je
dochováno jen částečně, fragmenty kružby se nacházejí jen v horní části západního
okna. Severní stěna je členěna dvěma lichými arkádami, v levé je prolomen vstupní
portál, v pravé je hrotité ostění vysokého slepého okna. Na jižní straně ke kapli
přiléhají dvě obdélné, vzájemně oddělené prostory sklenuté křížovou klenbou
s hřebínky, oddělené od kaple půlkruhovými segmentovými pasy. Prostory jsou
s kaplí propojeny volnými průchody, v obou místnostech je po jednom obdélném
okně (první patro věže). Nad místnostmi se nachází galerie, od kaple oddělená
segmentovým pasem v líci předpokládané původní, nedochované arkády. Galerie je
osvětlena rovněž dvěma obdélnými okny (druhé patro). Kaple a galerie je zastropena
trámovým stropem. V kapli se nacházejí čtyři konsekrační kříže.
4. 5. Kaple - literatura
Literatura zabývající se hradní kaplí na Buchlově je poměrně četná. Jako
první se o kapli zmiňuje J. Müller, přisuzoval ji však řádu templářů (MÜLLER 1837,
54 n.). Toto tvrzení bylo odmítnuto již koncem 19. století L. Berchtoldem, který
upozornil na dochované architektonické fragmenty z kaple, ale nepokusil se o její
dataci (BERCHTOLD 1893). A. Prokop kapli datoval do let 1210 až 1220 a pokusil
se o rekonstrukci půdorysu kaple (PROKOP 1904, 467). V souborných pracích byl
hrad zmiňován jen okrajově (LÍBAL 1948, 283). Podrobněji se kaplí v kontextu
hradního celku zabýval K. Svoboda, na základě jehož poznatků byl v letech 1955 až
1957 zahájen sondážní průzkum (SVOBODA 1934, 1949). Výsledky tohoto
průzkumu stručně shrnula E. Charvátová (CHARVÁTOVÁ 1962).
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz
46
V roce 1959 byl zpracován projekt na rekonstrukci kaple (ADAMEC 1959).
Podrobně zpracoval výsledky průzkumu kaple J. Petrů, kresebně zrekonstruoval
půdorys kaple a jejích obvodových stěn. Navrhl také rekonstrukci kaple metodou tzv.
anastylosy25
a shrnul dosavadní poznatky týkající se kaple. V případě jižní stěny
kaple uvažoval o dvou arkádách a dvou hrotitých oknech. Věž s průjezdní bránou
datoval kolem poloviny 13. století a kapli pak do sedmdesátých let 13. století. Pro
způsob pojetí prostoru kaple v našem prostředí nenachází analogie a vzor hledá ,,ve
francouzském ohnisku gotiky v legendární St. Chapelle královského hradu v Paříži"
(PETRŮ 1964; 1968a; 1969, 343-352; 1982). Nález architektonických prvků
v průběhu výzkumu se odrazil i v odborné literatuře. V. Mencl popsal a zařadil v
kontextu gotické architektury portál kaple do sedmdesátých let 13. století (MENCL
1960, 119).
D. Menclová provedla zhodnocení stavebního vývoje hradu patrně
v šedesátých letech 20. století. Vznik původního raně gotického hradu, skládajícího
se z východní a západní věže, paláce, věže brány s kaplí a obvodní zdi nádvoří
s vnitřní bránou a mezibraním na J straně, klade do doby kolem roku 1270
(MENCLOVÁ nedat., 1). V jižní zdi kaple uvádí tři opěrné pilíře, z nichž střední je
kratší. Jižní zeď kaple ležela hned za jižními příporami klenby a později byla
rozšířena o dva výklenky tím, že prostora mezi pilíři byla probourána a nová zeď
založena v čele středního opěrného pilíře, k čemuž došlo kolem roku 1546
(MENCLOVÁ nedat., 2). D. Menclová předpokládá slepé arkády a hrotitá okna
v původní jižní zdi, vstup do kaple uvádí z dřevěné pavlače. V době, kdy přestala
kaple plnit funkci sakrálního prostoru byla rozšířena na jih o dva arkýřové prostory
s okny a v Z a V zdi s otvory v průčelích s pozdně gotickým ostěním (MENCLOVÁ
nedat. 16).
V sedmdesátých letech minulého století byl vypracován podrobný stavebně-
historický průzkum věže s kaplí (GARDAVSKÝ 1976), na jehož základě se
uskutečnily dílčí úpravy projektu, realizovaného až na přelomu osmdesátých a
devadesátých let. Stavba věže je kladena do čtyřicátých let 13. století a výstavba
kaple je zařazena do další stavební fáze probíhající ve třetí čtvrtině 13. století. z.
Gardavský uvádí dvanáct fází výstavby věže, do první fáze řádí výstavbu věže, do
25
Rekonstrukce s použitím původních architektonických prvků.
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz
47
druhé vybudování přístavby jižní zdi a do třetí vložení kaple26
(GARDAVSKÝ 1976,
1).
V novější literatuře pak došlo pouze ke shrnutí již dříve publikovaných
poznatků. J. Kuthan datuje kapli kolem roku 1270, popřípadě do sedmdesátých let
13. století. Inspiraci pro vnitřní členění prostoru a naturalistický dekor kaple nachází
v severofrancouzské klasické gotice (KUTHAN 1982, 181-351; 1986, 39-40; 1994,
83-85). D. Líbal kapli datuje do ,,ranější doby krále Václava II." (LÍBAL 2003, 411).
4. 6. Závěr
Kaple byla původně sklenuta dvěma poli obdélných křížových kleneb.
Profilace žeber je tvořena hruškovcem, plynule přecházejícím do postranních
výžlabků, jejichž vnější hrany jsou zkosené, jak lze odvodit z výběhů žeber na
svornících a což také potvrzují fragmenty žeber umístěných v lapidáriu. Žebra
vybíhala z šesti válcových přípor, profilace koutových přípor je tvořena třemi pruty,
profilace středových přípor pěti pruty. Ze svazkových přípor vybíhaly klenební,
meziklenební a přístěnná žebra. Svorníky klenby byly popsány výše. Přípory nemají
původní profilaci, byly druhotně upraveny.
Lomené arkády byly v kapli prokazatelně čtyři, dvě v severní stěně a po jedné
ve východní a západní stěně. Arkády v jižní stěně můžeme pouze předpokládat.
Hrotitá okna se nacházela v kapli v počtu tří a to po jednom v severní, východní a
západní stěně. V zazdívkách hrotitých okem provedených při renesanční přestavbě
byly nalezeny sekundárně použité fragmenty z klenby kaple. Tyto zazdívky byly
vybourány při rekonstrukci kaple a nalezené fragmenty jsou uloženy v hradním
lapidáriu.
V záklenku západního okna se nachází části kružby, při pokusu o
rekonstrukci kružbového obrazce bylo zjištěno, že fragment kružby na levé straně
okna se neshoduje s fragmentem na pravé straně okna27
. V obou případech se jedná o
fragment kružby polygonální profilace, k němuž se na vnitřní i vnější straně pojí
oblouny, na nichž byly v místě přechodu do záklenku subtilní hlavice zdobené
26
Z. Gardavský v případě jižní dělící zdi kaple předpokládá, že ,,nebyla prolomena okny, jak vylučuje
průkazně kompaktní zdivo, nýbrž ponechána plná, pravděpodobně se střílnami ve dvou výklencích,
oddělených od sebe ponechaným zdivem středního pilíře původní stavby. K tomuto pilíři však byla
přisazena střední stěnová přípora, částečně přečnívající do volného prostoru svou patkou a k ní byla
přizděna pravděpodobně úzká dělící příčka, s dvěma průchody do dvou přístěnků, sloužících snad
úschovným a pomocným kultovním funkcím" (GARDAVSKÝ 1976, 2).
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz
48
rostlinným dekorem. Jedna z těchto hlavic je umístěna v hradní expozici. Kružbový
vzorec na levé straně (pokud pochází z okna kaple) se skládal ze tří svislých částí
ukončených jeptiškami, nesoucími v záklenku trojlisty. Při rekonstrukci kaple byly
do okna patrně vloženy fragmenty ze dvou různých oken. Vzhledem k naprosté
absenci (popřípadě nedostupnosti) jakékoliv dokumentace vztahující se k provedení
rekonstrukce kaple nelze určit bez detailního rozboru (například analýza maltoviny)
původní části a části doplněné fragmenty ze zazdívek. Kapli je možno datovat na
základě architektonických forem nejdříve do poslední čtvrtiny 13. století, spíše až do
její druhé poloviny.
Kaple je vložena do průjezdní věže s jejímž poměrně složitým vývojem úzce
souvisí. Věž byla vybudována na šikmé skalní plošině sklánějící se pod úhlem
zhruba 40 stupňů k jihu, jižní zeď věže byla zajištěna proti posunu třemi pilíři. Síla
zdí v suterénu na jižní straně byla 160 cm, v přízemí 110 cm, na východní straně pak
125 cm v obou úrovních (GARDAVSKÝ 1976, 1). Průjezd věže byl původně
klenutý, pravděpodobně žebrovou křížovou klenbou, v SZ koutě se dochovala raně
gotická konzola (MENCLOVÁ nedat., 3).
Na dobu přístavby jižní zdi jsou rozporuplné názory, jak bylo uvedeno výše.
Můžeme předpokládat, že k její výstavbě došlo až po zrušení kaple. Kolem poloviny
16. století došlo k rozsáhlým stavebním aktivitám v areálu celého hradu, přičemž
bylo provedeno přepatrování jižního paláce, jeho zvýšení a také rozšíření věže. Nové
zdi věže byly založeny na okrajových zdech jižního paláce a východní věže a tento
rozšířený půdorys byl zvýšen o dvě podlaží. Síla zdí těchto podlaží se pohybuje mezi
60 až 70 cm. Kaple byla při této přestavbě zrušena, klenba stržena a okenní otvory
zazděny. Prostor kaple byl přepatrován a patrně vznikly i výklenky pro střílnová
okénka.
V první polovině 17. století byla zrušena fortifikační funkce věže a došlo
k dalším přestavbám. V prostoru jižního paláce bylo vybudováno centrální schodiště,
které propojilo palác s věží, východním palácem a východní věží. V tomto stavu
přetrvala věž s kaplí až do roku 1958, kdy byly provedeny první sondy v kapli a byly
odhaleny části lichých arkád a okenních ostění. Následně byl vypracován projekt
rekonstrukce hradní kaple. Tento projekt byl několikrát upraven a v pozměněné
27
Na tuto skutečnost upozornil i P. Bolina (BOLINA 1994, 210).
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz
49
formě realizován v letech 1989 až 1991 (ADAMEC 1959; GARDAVSKÝ 1976,
PETRŮ 1969).
Pro existenci starší sakrální stavby, jíž na Buchlově předpokládají Janiš a
Kohoutek (JANIŠ-KOHOUTEK 2002, 168-171; 2003, 359-362) nemáme v současné
době žádné doklady. Je třeba prověřit funkci starého paláce vzhledem k neobyčejně
rozměrným segmentovitě klenutým oknům s drápky, jejichž výskyt u profánní stavby
je poměrně neobvyklý. Oblouk z klenáků zdobených obloučkovým vlysem
sekundárně umístěný v hradní kuchyni sice vzhledem ke svým rozměrům (průměr
oblouku více než 4,5 metrů) pravděpodobně nepochází z portálu brány, ale nemáme
žádné doklady ani pro jeho umístění jako středního oblouku tribuny do lodi sakrální
stavby (JANIŠ-KOHOUTEK 2002, 168-171; 2003, 359-362).
V případě tří nalezených článků z krystalického vápence bezesporu nelze
uvažovat o jejich pozdně románském nebo gotickém původu a lze také vyloučit, že
se jedná o svorníky absence výběhů žeber, miniaturní rozměry a způsob provedení.
Vzhledem k rozsáhlé sběratelské činnosti jednoho z posledních majitelů hradu je více
než pravděpodobné, že tyto články pocházejí ze sbírek nesouvisejících s hradem
Buchlovem.
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz
Komentáře
Okomentovat