Papák von Moschenaw - z Mošnova

Cituji: V pohnutých dobách, plných převratů a změn, přichází ke slovu ráznost, rozhodnost, někdy i drsné způsoby. Kdo takto dovede jednat, může se rázem vyšvihnout k moci i majetku. V rušné době husitské se hodně bojovalo, na válečném poli si mnozí, dosud bezvýznamní, vydobyli postavení a také slušné jmění. Patřil k nim také Čeněk z Mošnova. Psal se podle severomoravského Mošnova (u Ostravy) a náležel k drobné, nemajetné šlechtě. v době, kdy se schylovalo k husitskému revolučnímu výbuchu, projevil sympatie ke kritikům církve a připojil r. 1415 svou pečeť k listu, kterým naše šlechta protestovala proti upálení M. Jana Husa. Jeho sympatie ale nebyly asi příliš stálé, když šlo do tuhého a začalo se bojovat, stál Čeněk z Mošnova už r. 1420 na straně katolické, mezi přívrženci krále Zikmunda. Stál zde především jako voják, který na dlouhá léta nalezl ve válčení své pravé řemeslo. Z kratičkých, utržkovitých zmínek probleskne zpráva, že r. 1426 bojoval Čeněk proti husitům u tvrze Týnec na Bře

J.Pilnáček Cituji: Z Labutě či Labuť na Kyjovsku pocházel starý rod, se kterým se setkáváme ve Slezsku. Boček z Labutě koupil 1420 na Krnovsku Rozumice (Hosák 845). Týž byl 1406 strýcem Anny, manželky Lacka z Kravař. Se syny zemřelého Zbyňka Hřivnáče z Heraltic měl spolek ne Velké Heraltice, jsa snad příbuzným Zbyňkovy manželky (Prasek Top. 171, 217). Rod krátce uvádí Staromor. rod. 455. Znak: Jak vyobrazeno podle pečeti Bočka z Labutě 1400 (Herald. II 299). Znamení na štítě, představuje asi nepřesně znázorněnou lilii nebo stonek orobince, podobně jako u slezského rodu House. (viz zde). O rodině zmiňuje se Augustin Weltzel Pomniki poboznosci po slachetnej rodzinie hrabiow z Gaszyna w Górnym Slazsku Gliwwice 1877. (erb v galerii obrázků)

Cituji: Konečně pro zajímavost lze uvést, že také v Čechách v okrese Teplice leží Mošnov (německy Moschen), o němž existuje prvý doklad k r. 1413 a další až k r. 1495 a 1512. A. Profous ve svém díle "místní jména v Čechách" díl III. Praha 1951, str. 140 - 141 sem však neprávem čítá i zprávy k r. 1420, 1434 a 1467, které se vztahují k našemu Mošnovu resp. k rytířům Papákům z Mošnova z Moravy. Příjmení Papák se v našem kraji udrželo dodnes, a to v Bernarticích ( n. Odrou) od r. 1628, kam přešlo z Veřovic (doklady 1558 - 1565 panství Nový Jičín - Štramberk ve Státním ústředním archivu v Praze, sbírka urbářů. Od pokolení do pokolení Bernartice 1937, s. 126).

Cituji: Zbývá ještě dodat, že rytíři z Mošnova měli podobný znak jako Bítovští ze Slavíkovic, totiž tři bílé či stříbrné udice (hříče) v červeném poli, klénotem bylo jedno rameno z udice. 59) Podle jiného mínění se erb skládal z tříramenného stříbrného hákového kříže na červeném poli (koňského půšťadla, trojháku, hříče), přičemž dvě ramena ze spoje uprostřed štítu míří do obou jeho horních koutů, třetí jde svisle dolů. Úprava je na způsob jetelového listu; za klénot na přilbě sloužil jeden hák hříče. 60)

Cituji: Posledním statkem Čeňka z Mošnova byl hrad Buchlov s rozsáhlým panstvím, který mu zapsal r. 1437 za věrné služby vévoda Albrecht. 53) R. 1447 je žalován Jan z Mošnova jako pán na Buchlově za loupežné přepadení Oldřicha Staše na Dřevohosticích a za neoprávněné braní mýta v Babicích na úkor Dobeše z Tvorkova, ale r. 1459 byli poháněni všichni tři bratři jako páni na Týnci a Buchlově pro dluh svého nebožtíka otce Janem Mníškem z Hrádku. 54) Avšak 29. 5. 1461 zastavil a zapsal král Jiří hrad Buchlov v 700 hřivnách s některými výminkami Jiřímu z Mošnova. 55.) Ten tonul v dluzích a neprozřetelně ručil za jiné a byl proto soudně upomínán celou řadou šlechticů o zaplacení, věřitelé se též svářili mezi sebou a o rukojemství za Jiříka v l. 1463 - 1464. Šlo dohromady o značnou sumu 1120 zl. a o dluh Čeňkův ve výši 2000 hř. Někteří z věřitelů dosáhli exekučního přidělení některých částí buchlovského panství (Sušic, dílu Kudlovic, Kostela nad Moravou, Lubného a Vrbky) respektive platů z nic

Cituji: Roku 1447 došlo k události, která měla velký ohlas na Moravě a znamenala osudný krok pro rytíře z Mošnova. Nějaký Kuník pobral totiž sirotkům popraveného Heralta z Kunštátu neprávem klenoty a peníze a utekl na Hodoním, kde byl zastižen; Čeněk ho měl postavit před soud, ale neučinil tak. Žaloval ho nejprve Proček z Kunštátu jako poručík sirotků, ale předal pak poručnictví Jiřímu z Poděbrad. Ten zažaloval r. 1448 Čeňka nejprve o 1100 hř. a při následujícím zasedání zemského soudu o 4000 hř., ale ten na to vůbec nereagoval. Proto se v únoru 1449 chystalo proti němu vojenské tažení. 48) Hodonín byl rytířům z Mošnova odňat a spravován zemským soudem, ale kolem r. 1450 jej dobyl Václav Sudlice z Nezpečova (doložen zde už. r. 1452). R. 1453 byl převzat hrad do královských rukou a dobudován v silnou pevnost, která v l. 1468 - 1470 odolala útoku Uhrů. 49) Ozbrojené vystoupení proti Mošnovským se stalo zřejmě pro inzultaci úředníků zemského práva olomouckého, kteří měli v této při exekuč

Cituji: Zástavou nabyl Čeněk z Mošnova někdy před 1436 i panství Hodonín, které ještě r. 1431 držel Jan z Vrbna. R. 1436 byl Čeněk z Mošnova na Hodoníně poháněn jako ručitel dlužníku měšťana Václava ze Skalice (na Slovensku). 44) Roku následujícího zapsal mu vévoda Albrecht jako markrabě moravský Hodonín za věrné služby. 45) Čeněk nezapřel svou násilnou povahu; hned r. 1437 si stěžoval na Bočka z Kunštátu a Louček, že v pravém landfrýdu oloupil jeho poddané v Dolních Bojanovicích, bil je a honil na těžké roboty při opevňování hodonínského hradu, takže řada usedlostí zpustla. Boček si cenil škodu na 300 hř. 46) Ač Čeněk podepsal 28. 1. 1440 zemský mír, nedodržel ho, neboť v půhonných knihách k r. 1447 je zapsána žaloba Mikuláše z Moravan na Kroměříži, že v mírné zemi pobral jeho lidem víno i vozy s koňmi v ceně 100hř. Bylo dosaženo smíru. 47) R. 1440 obdržel Čeněk z Mošnova za vojenské služby 500 zl. od císaře Bedřicha III. a prostředkuje ve sporech mezi rakouskou šlechtou.