Papák von Moschenaw - z Mošnova

Cituji: Konečně pro zajímavost lze uvést, že také v Čechách v okrese Teplice leží Mošnov (německy Moschen), o němž existuje prvý doklad k r. 1413 a další až k r. 1495 a 1512. A. Profous ve svém díle "místní jména v Čechách" díl III. Praha 1951, str. 140 - 141 sem však neprávem čítá i zprávy k r. 1420, 1434 a 1467, které se vztahují k našemu Mošnovu resp. k rytířům Papákům z Mošnova z Moravy. Příjmení Papák se v našem kraji udrželo dodnes, a to v Bernarticích ( n. Odrou) od r. 1628, kam přešlo z Veřovic (doklady 1558 - 1565 panství Nový Jičín - Štramberk ve Státním ústředním archivu v Praze, sbírka urbářů. Od pokolení do pokolení Bernartice 1937, s. 126).

Cituji: Zbývá ještě dodat, že rytíři z Mošnova měli podobný znak jako Bítovští ze Slavíkovic, totiž tři bílé či stříbrné udice (hříče) v červeném poli, klénotem bylo jedno rameno z udice. 59) Podle jiného mínění se erb skládal z tříramenného stříbrného hákového kříže na červeném poli (koňského půšťadla, trojháku, hříče), přičemž dvě ramena ze spoje uprostřed štítu míří do obou jeho horních koutů, třetí jde svisle dolů. Úprava je na způsob jetelového listu; za klénot na přilbě sloužil jeden hák hříče. 60)

Cituji: Posledním statkem Čeňka z Mošnova byl hrad Buchlov s rozsáhlým panstvím, který mu zapsal r. 1437 za věrné služby vévoda Albrecht. 53) R. 1447 je žalován Jan z Mošnova jako pán na Buchlově za loupežné přepadení Oldřicha Staše na Dřevohosticích a za neoprávněné braní mýta v Babicích na úkor Dobeše z Tvorkova, ale r. 1459 byli poháněni všichni tři bratři jako páni na Týnci a Buchlově pro dluh svého nebožtíka otce Janem Mníškem z Hrádku. 54) Avšak 29. 5. 1461 zastavil a zapsal král Jiří hrad Buchlov v 700 hřivnách s některými výminkami Jiřímu z Mošnova. 55.) Ten tonul v dluzích a neprozřetelně ručil za jiné a byl proto soudně upomínán celou řadou šlechticů o zaplacení, věřitelé se též svářili mezi sebou a o rukojemství za Jiříka v l. 1463 - 1464. Šlo dohromady o značnou sumu 1120 zl. a o dluh Čeňkův ve výši 2000 hř. Někteří z věřitelů dosáhli exekučního přidělení některých částí buchlovského panství (Sušic, dílu Kudlovic, Kostela nad Moravou, Lubného a Vrbky) respektive platů z nic

Cituji: Roku 1447 došlo k události, která měla velký ohlas na Moravě a znamenala osudný krok pro rytíře z Mošnova. Nějaký Kuník pobral totiž sirotkům popraveného Heralta z Kunštátu neprávem klenoty a peníze a utekl na Hodoním, kde byl zastižen; Čeněk ho měl postavit před soud, ale neučinil tak. Žaloval ho nejprve Proček z Kunštátu jako poručík sirotků, ale předal pak poručnictví Jiřímu z Poděbrad. Ten zažaloval r. 1448 Čeňka nejprve o 1100 hř. a při následujícím zasedání zemského soudu o 4000 hř., ale ten na to vůbec nereagoval. Proto se v únoru 1449 chystalo proti němu vojenské tažení. 48) Hodonín byl rytířům z Mošnova odňat a spravován zemským soudem, ale kolem r. 1450 jej dobyl Václav Sudlice z Nezpečova (doložen zde už. r. 1452). R. 1453 byl převzat hrad do královských rukou a dobudován v silnou pevnost, která v l. 1468 - 1470 odolala útoku Uhrů. 49) Ozbrojené vystoupení proti Mošnovským se stalo zřejmě pro inzultaci úředníků zemského práva olomouckého, kteří měli v této při exekuč

Cituji: Zástavou nabyl Čeněk z Mošnova někdy před 1436 i panství Hodonín, které ještě r. 1431 držel Jan z Vrbna. R. 1436 byl Čeněk z Mošnova na Hodoníně poháněn jako ručitel dlužníku měšťana Václava ze Skalice (na Slovensku). 44) Roku následujícího zapsal mu vévoda Albrecht jako markrabě moravský Hodonín za věrné služby. 45) Čeněk nezapřel svou násilnou povahu; hned r. 1437 si stěžoval na Bočka z Kunštátu a Louček, že v pravém landfrýdu oloupil jeho poddané v Dolních Bojanovicích, bil je a honil na těžké roboty při opevňování hodonínského hradu, takže řada usedlostí zpustla. Boček si cenil škodu na 300 hř. 46) Ač Čeněk podepsal 28. 1. 1440 zemský mír, nedodržel ho, neboť v půhonných knihách k r. 1447 je zapsána žaloba Mikuláše z Moravan na Kroměříži, že v mírné zemi pobral jeho lidem víno i vozy s koňmi v ceně 100hř. Bylo dosaženo smíru. 47) R. 1440 obdržel Čeněk z Mošnova za vojenské služby 500 zl. od císaře Bedřicha III. a prostředkuje ve sporech mezi rakouskou šlechtou.

Cituji: Čeněk získal dočasně někdy po r. 1435 i panství Uherský Ostroh; r. 1446 potvrdil městu jeho svobody, 41) r. 1447 žaluje ho Proček z Kunštátu o 300 hř. a proto, že mu nechtěl vydat z Ostrohu služebníka Petra Syrovátku, Pročkova "vězně" a dlužníka. Bylo docíleno narovnání. 42) R. 1453 byl pánem na Ostrohu už Jan Jiskra z Brandýsa a po něm se v majetnictví statku vystřídala do konce 15. stol. řada šlechticů. 43)

Cituji: Ke zboží týneckému připojil Čeněk z Mošnova na čas Moravskou Novou Ves tím, že mu vévoda Albrecht zapsal 2000 zl. na statcích válkami husitskými zpustošehého kláštera velehradského. 37) Klášter zastavill r. 1438 po smrti Vojtěcha, choti Uršuly z Krnova, tuto ves za půjčku 1000 zl. v doživotním držení Čeňkovi i jeho synům Janu Jiřímu a Heraltovi, kteří slíbili smlouvu plnit. 33) Fakticky drželi rytíři z Mošnova toto zboží dříve, neboť již r. 1437 se Uršula musela soudní cestou ucházet o své věno ve výši 200 hř. v ročním platu 21 hř. zapsaných na této vsi na Čeňkovi z Mošnova, ale r. 1447 bylo docíleno mimosoudního narovnání.39) Klášter si však 28. 10. 1457 vyžádal svolení českého krále ohledně výplaty statků, které byly v zástavě bez králova svolení a bez právního podkladu, m. j. též Moravské Nové Vsi od bratří Oldřicha, Jiříka a Jana Papáků z Mošnova. Nakonec byla vyplacena předr. 1464. ale 11 hř. ročního platu z věnné jistiny 200 hř. obdržela exekucí na díle Jiříka z Mošnova B