Mošnov a rytíři z Mošnova do konce 15. věku - V. část

Cituji:

Z rodu rytířů z Mošnova se setkáváme v pramenech nejprve s Čeňkem, který přivěsil pečeť na osmý stížný list proti upálení M. Jana Husa, datovaný 28. 9. 1415 ve Šternberku. Většina šlechty tam uvedené pocházela z tehdejšího kraje olomouckého. Z naši oblasti spolupečetili tento list Jan Z Petřvaldu, Racek z Kunvaldu, Ješek z Jestřabí, tedy vesměs manové a služebníci pánů z Kravař, dále Jan a Mikeš Donátové z (Velké) Polomě, Mikuláš ze Studénky, Jan (viz výše) a Záviš z Hynczendorfu, Rus z Doloplaz, Jan z Krumsína, Aleš Kabát z Výškovic a Jan Duoň ze Žákovic. 17) Avšak r. 1420 stal Čeněk na straně císaře Zikmunda a odpověděl nepřátelství Pražanům společně s Janem z Drahotuš a Janem z Partultovic, ale po něm se zapsali odpovědníci z kraje brněnského, takže nevíme, zda ještě něco vlastnil v naší oblasti. 18) V prosinci 1426 dlel ve službách rakouského vévody Albrechta jako velitel hradu Týnce, tvrdě obléhaného husity, ale jak prý všechno opatří, slíbil ho Albrecht půjčit jako zkušeného vojáka městu Brnu. 19) Týnec náležel tehdy Petru z Konice, který ho prodal za 1880 hř. kolem r. 1430, ale vklad do desek byl proveden až r. 1434. 21) K panství náležel hrad a městečko Týnec, městečko Lanžhot, vsi Kostice, Hrušky, Dluhonice (zanikly), Tvrdonice a Mikulčice s tvrzištěm. Jistý důchod z této vsi byl však vymíněn Zdence, chodi Zdislava z Duban, která r. 1437 žalovala Čeňka o 300 hř. a opírala se o starší deskový vklad. Pře ještě po 10 letech nebyla vyřízena. 22) Lze však dodat, že synové Čeňkovi Jan a Oldřich pro nezaplacený dluh ve výši 400 zl. nakonec Mikulčice ztratili opožděným rozsudkem z r. 1464, přestože šlo o markraběcí léno, avšak Jan je snad vykoupil a prodal je 1470 s celým panstvím. 23)