Mošnov a rytíři z Mošnova do konce 15. věku - III. část

Cituji:

Mošnov se možná už na sklonku 13. nebo v první polovině 14. století stal lénem olomouckého biskupství v obvodu hukvaldském. V soupisu biskupských lén z období kolem r. 1320 Mošnov uveden není. Avšak šlechtická rodina, která se podle vsi psala, ji už kolem roku 1350 nedržela nebo zůstala ji jen malá část vsi. Snad by bylo možno za tohoto předpokladu vysvětlit vznik Velkého a Malého Mošnova rozdělením obce. R. 1367 slyšíme o Peczonu z Warthy, který obdržel r. 1368 své právo proti Petrovi, synu Rusa (z Doloplaz) na vsi "Engilswalde". Šlo asi o hypotéku, zástavu nebo nedodržení podmínek prodeje. Dlouho se však z vítězství neradoval, neboť už roku 1374 držel Vok z Kravař mocí lenní statky biskupské, a to půl Sedlnice (Cedlicz, tedy pozdější Sedlnice Manská), "Engelswald" a celou ves Novou Horku (Nevshubel). Peczon neuspěl se žalobou pro nepřítomnost biskupa v zemi a manský hafrychtéř r.1375 uznali, že to Peczonovi nemá být ke škodě a žaloba posléze zaslána byla, ale nakonec zůstaly přece tyto vsi v rukou Kravařů. 7) Byly spravovány z hradu Štramberka více méně jako jejich zpupný statek (alodní), bez ohledu na lenního pána, olomouckého biskupa, a v soupise biskupských lén z r. 1389 chybějí. R. 1411 se vzdal Lacek z Kravař práva na odúmrť nejen ve prospěch třinácti obcí panství štramberského, ale i vsí evidentně manských, jako Albrechtičky, Mošnov, Nová Horka, Sedlnice, Skorotín. 8) A r. 1433 odkázal prasynovec Lackův Jan z Kravař ve své závěti "k pravému dědictví" Velký a Malý Mošnov a 50 kop na hotovosti svému dvornímu maršálkovi Janovi z Bystratic, jednomu z vykonavatelů závěti. 9) Není nakonec vyloučeno, že i rytíři z Mošnova, drželi část vsi od pánů z Kravař nebo že na nich byli jinak závislí.