Čeněk Papák z Mošnova

Citace:

Tomáš Baletka

Páni z Kravař

Z Moravy až na konec světa

ŠLECHTICKÉ RODY ĆECH, MORAVY A SLEZSKA

Další zprávy o Petrovi /Strážnickém z Kravař/ pocházejí až z roku 1429. Podílel se na přípravách schůzky s králem Zikmundem, která měla proběhnout 6. března na Moravském Krumlově, a když z této akce sešlo, připojil se jeho syn Václav k doprovodu Prokopa Holého, jenž se v dubnu tohoto roku v čele husitské delegace sešel se Zikmundem v Bratislavě. Jednání se však nedobrala žádného pozitivního výsledku a nevíme ani jistě, zda tu byl přítomen i pan Petr. 103 Polní husitská vojska prováděla tou dobou už delší čas taktiku spanilých jízd ("rejs"). Na jedné z těchto jízd se určitě podílel i pan Petr. Šlo o výpravu sirotků pod vrchním vedením Velka z Březnice, který vytáhl do pole v polovině dubna 1430. První bitvu svedli sirotci již u Podivína s kterýmisi moravskými hejtmany krále zikmunda (na mysli nám vytane Čeněk z Mošnova), přičemž utrpěli první ztráty (více než 150 mužů). To je ale nezastavilo v dalším postupu a od řádění na západním Slovensku. Zikmundovi vojevůdci však nechali sirotky postoupit do bažinatého území mezi Trnavou a Váhem, kde je 28. dubna sevřeli do kleští. V prudké řeži zde zahynulo údajně 2000 sirotků, včetně hejtmana Velka z Březnice, přesto se sirotkům podařilo v noci z obklíčení probít. 21. května 1430 už oznamoval kastelán Plaveckého hradu Jan Klux městu Bratislavě, že táborité, kteří byli v Uhrách a leželi u Brodu a Veselí, nechali své zajatce ve Skalici a vracejí se zpět do Čech. 104

103 - R. Urbánek K historii husitské Moravy, s. 289 - J. Válka, Hegemonie husitů na Moravě (1426

-1434), s. 74 - F. Dvorský, OSPB II, s. 134 - F. Šmahel, HUsitská revoluce, 3, s. 210 - P. Čornej, Velké dějiny zemí Koruny české, V 1402 - 1437, Praha - Litomyšl 2000, s. 507.

104 - B. Varsík, Husitské revolučné hnutíe a slovensko, s. 44 - 56, s. 294, č. 4 - k výpravě též F. Šmahel, Husitská revoluce, 3, s. 228.