Čeněk Papák z Mošnova na Moravském sněmu v roce 1440

Archiv český

Staré písemné památky

vydává komise k tomu zřízená při královské české společnosti nauk

Redaktor Josef Kaxoijsek

díl X

.

.

.

Sněmy moravské z let 1412 - 1514

V Praze 1800

V komisi knihkupectví Buršík a Kohout

Tiskem dra Ed. Orcgra

Citace:

256

 B, XII. Snétny moraveké. 
xn, 
Landfryd daný na obecním sněmu t Brně 28. ledna 1440. 
Orig. zemsk. arch. mor. v BmS. V. IV. 240.^} 

Ve jméno božic Amen. My Pavel z božie milosti biskup Olomúcký, i všichni 
opati a preláti země markrabstvie Moravského; a my Jan z Cimburka a z Tliova- 
čova, hajtman markrabstvie Moravského, Jan z Lompnice, Jan z Lichtenburka a z Šor- 
šteina, Albrecht z Štermberka a z Laková, Dobeš z Meziříčí a z Tmávky, Kryštofor 
z Lichtštaina, Jan z Krajku a z Vranštaina, Raymprecht z Ebrstorfu a z Ostroha- 
JiHk z Kravař a z Strážnice, Jan z Hradce, Petr z Konice, Heralt z Kmistáta 
a z Lisic, Lacek z Štermberka, Jan z Bozkovic a z Luky, Jan a Miroslav bratrie 
z Cimburka, Beneš a Vaněk bratřie z Bozkovic, Henyk [sic] z Walšteina, Boček 
a Kuna z Kunstata, Zdeněk z Walšteina, Sčepán z Vartnova, Pavel a Vok z Sovince, 
Heralt z Sovince a z Dúbravice, Smil z Dúbravicc,') Milotha z Tvorkova, Proc^k 
z Kunstata a z Opatovic, Jošth z Rosic, Mikuláš z Tvorkova, Procek z Wilmberfca, 
Jaroslav z Šelmberka, Smil z Moravan, Mikuláš z Vlašimě; - a my Vácslav z Kutňc 
podkomořie markrabstvie Moravského, Jan Kužel z Žeravic a z Quasic, Markvarth 
ze Zvole, Boček z Othoslavic, Jan z Opatovic a z Dlúhej Vsi, Ozvald Oncigar z Hrádku, 

    Čeněk z Mošnova, Zdeněk z Švábenic, Markvarth z Dubóan, Mikuláš z Milonic, Petr     

    Roman z Vitovic, Blažek z Borotína, Beneš z Svonovic [sic], Jan Raczek z Mrdic^ 
Jan Tlačisvět z Bystřice, Mikuláš Cigán z Račic, Petr Nebojsé z Sehradic, Stibor 
z Hluku, Ondřeji z Bukovic, Bohunek a Konrád bratřie z Miroslavě, Géwl z Hru- 
šová, Nyklas Hunth z Dunajovic, Franěk z Hartmanova, Jan Zub ze Zdětína, Jan 
Svinka z Šardic, Mendlík z Gryffenberka, Jindřich Huse z Podhradí, Ješek z Spyti- 
ůova, Mírek z Dražejovic, Závise z Kunčic, Protivec a Herman bratřie z Pavlovic, 
Levík z Slezan, Jan Kopyna [sic]*) ze Zvole, Mikuláš z Nevojic, Václav z Drho- 
tína [sic],') Sčepán z Pavlovic, Hynek z Újezdce, Drslav z Ochab, Mešek z Kostelce, 
Pavlík z Liteučic, Jan z Skrbeně, Zigmund z Rayspurku, Ondřej Valach z Přestavili, 
Bohuška z Bietova a z Sokolník, Jakubek z Maršová, Jan z Katheřinic, Jan a Hynek 
bratřie z Rokytnicej Vácslav *) z Žeravic, Aleš z Vrahovíc, Zich z Wolfmperka, Arkleb 
Víčkovec z Víčková, Bohdal z Dédkovic, Jindřich z Bařic, Stach z Kokor, Stibor 
z Hoffeřic, Mladotha z Prusinovic, Jan z Potštátu, Milotha z Morkovic, Arkleb z Kan* 
kovic, Raczek z Cetochovic, Beneš Zástřil, Filip z Újezda, Jindřich Čihúvka, Jindřich 
Jaromířka, Drslav z Nákla, Vácslav Papiš, Ondřej a Jan bratřie z Chvalkovic, Jm 
Kužel mladšie z Žeravic, Bušek z Melič, Arkleb ') z Pačlovic, Arkleb z Kunovic, 
Prokop z Domarayslic, Slávek z Stichovic, Zigmund Wajtmiuár, Štěpán z Slavikovic, 

I 
*) Vu Brandl, kniha ToTačoTakA p. 4 sq. - ') Neni t knize Tovaíovské. - ^ Kn. Toy. Kepini.- 
•) Kn. Toy. z Dohotína. - *) Kn. Tor. má Jan. - •)&!. Tot. Jakub, 

z toha 1440. 

257 

K 

Iř 

Z Koénik, Jan z Opolnésic, Biažet z Přečkova, Hanuš z Waldíkova, Smil 
Jan bratřie z Nemotic, Ščepán z Dobročkovic, Kryštofor z Zarušek, Jakub z Dřie- 
nového, Petr ze Zvole; a my purgmistři a rady mést OlomúcCj Brna, Znojma, Ji- 
hlavy, Hradiščě, Uničova, Litovle, Ejvančic, vyznáváme tiemto listem všickni ze spolku 
přede všemi, ktož jej čtúc slyšeti bndú: 

Jakož pro naše hříchy a z dopuščenie božieho tato naše země po smrti najjas- 
ějšieho knížete a pána krále Albrechta, slavné paměti, Římského, Uherského, Českého, 
Dahuatského, Gharvátského etc. krále, kniežetc Rakúského, pána našeho milostivého, 
jest osiřela, a my vidúce a znamenajíc záhuby a škody, kteréž sě dějí od nékterých 
v tejto zemi i také do jiných zemí, chtíce rádi, aby ty záhuby nynějšie i budúcí, 
ač by které znikly, ulíroceny a staveny byly: I učinili jsme byli sněm obecný, 
svolání prelatuov, zeman i měst markrabstvie Moravského v městě Brně den svatej 
Lucie panny [13. ledna]; na kterémžto sněmu darem božiem všichni společně vstúpili 
jsme v jednotu a jednostajně smluvili jsme sě za jeden člověk a slíbili jsme sobě 
tu jednotu držeti a zachovati ctně, věrně a křesťansky, tak abychom hrdly i statky 
svými jednali a skutečně pomáhali pokojiti země tejto, tak aby každý na svém dosti 
měl až do přijetí pana budúcieho, kteréhož ze spolka přijíti máme s Bohem řádně, 
rávě a spravedlivé a s našie ctí, a tak učiniti máme a chcme bez zmatku. 

A jsúc v tej jednotě, učinili jsme druhý sněm obecný země tejto v Brně na 

den svatých Šebestiána a Fabiána [20. ledna] mučedlníkuov božiech, na kterémžto 

sněmu potvrdili jsme a mocí tohoto listu potvrzujem tej svrchupsanej jednoty, a sli- 

bujemy v tej jednotě státi a skutečně pomáhati každý z nás vedle svého moženie 

tuto sirů zemi pokojiti, aby každý v svých rádiech a v právích zóstal. A ty všecky 

Téci svTchnpsané slibujemy každý z nás a společně sobě zdržeti ctně a v-ěrně a kre- 

sťansk}' svú dobru čistú věni jako dobří lidé. Pakli by který z nás toho neučinil, 

jehož pane Bože nedaj, tehdy ten nemá jmieti žádného práva a žádnej svobody 

T tejto zemi. A slibujem sobě na takého ze spolka pomoci hrdly i statky svými. 

A tato svrchupsaná jednota a ustavenie i zjednání tak, jakož sě svrchu píše, jmá 

trvati a slibujem v tém státi až do budúcieho pána, kteréhož zespolka jmáme řádné 

přijíti tak, jakož sě svrchu píše. 

Také ktož by chtěl v tejto zemi v tuto jednotu a ustavenie k nám vstúpiti, 
ešto by jeho jméno nebylo vepsáno v tomto listu, ten jmá hst svuoj otvořitý [?] 

svú pečetí v městě v Brně na rathúsi položiti v moc purgmistra a rady tiem 
byčejem, jakož jest připiš od nás vydán, přiznávaje sě, že v tejto jednotě a ustavenie 

dle nás stojí. A to jmá tak mocno býti, jako by jeho jméno v tomto listu bylo 
opsáno a pečeť jeho přivěšena. A jestliže by která ta^) pečeť nedošla k tomuto 

*) v knize Tova6. ,ta" schází. 

Archiv Če»ký X. 

33 

258 

B. Xn. Snémi/ moravské. 

listu, ješto jeho jméno napsáno jest v tomto listu, to tomuto listu a tejto jednotě 
a zjednání nemá ěkodno býti, než proto tento list jmá v své plnej moci zuosUti, 
jako by všecky pečeti při néra byly. A toho všeho, což v tomto listu svrchupsáno 
jest, na svédomie a jistotu naše vlastnie pečeti přivěsili jsme k tomuto listu. Jenž 
jest dán a psán v Brně léta od narozeníe syna božieho tisícieho Čtyřstého čtyridsá- 
tého počítajíce, v ten čtvrtek po hodu svatého Pavla oa vieru obrácení. 
PřivěSena 1 relká a 1S4 malých pečetf; scbizf 1. 

xm. 

Rozsudí stavů moravských a českých urovnávají nevoli a rozepře mezi stavy českými 
a moravskými. V Meziříčí dne 11. srpna r. 1440. 

Kopie staríi zemek. arch. mor. v Bme. Bočkova sbírka í". 668.*) 

Ve jméno boží Amen. My Jan z Lompnice a Petr z Konice, ubímané z strany 
pánuov moravských; Jan z Pernšteina a Diviš z Chlumu a z Košenberga, ubrmané 
z strany pánuov českých; a Hašek z Waldšteina, najvyšší ubrman ku postředku od 
obú stranu volený, vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie, nebo 
čtúc slyšati budu: 

Jakožto duostojný v Bože otec a pan kněz Pavel biskup Olomucský, a urozeaí 
páni, pan Jan z Cimbui'ga a z Thovačova hauptman markrabstvie Moravského, a jiní 
páni, rytieri, panoše, města i všichni prelátové země Moravskej se všemi jich slu- 
žebníky a poddanými duchovními i světckými s jednej strany, krom z tej stranv 
zejména vynímajíce pana Reynprechta z Ostroha, pana Jana Krajíře z Freynsteina, 
Linharta Ozenhaymara z Pohořelic, Ozvalda Eynczingara z Hrádku, Okareckého z Ho- 
lubka, Blažka z Veselé a Jana z Svétlova; 

a urození páni, pan Hynce z Pirgšteina a z Polné, pan Períchtolt z Lippé 
najvyššie maršálek královstvie Českého, pan Jiřík z Kunstatu a z Poděbrad, pan 
Bohuše z Postupic a z Lithomyšle, Pardus z Vrátková a Richenburga, kněz Bedřich 
z Strážnice, a města Poličko [sic] a Mýto, také se všemi svými služebníky a podda- 
nými, duchovními i světckými, z druhej strany, krom tyto z tej strany také vyníma- 
jíce: pana Jana Hluckého, Viléma Puklici, Jana, čeíika a Vaňka bratřie z Šarou, 

na nás jakožto na mocné ubrmany přišli jsú mocně a konečně o všecky války 
a jiná záščí, ruoznice a nechuti, keréž jsú mezi uimi kerakkolvék vznikly a zaálv 
budto v lantfrydu, nebo po lantfrydě až do dnešnieho dne, nic nepoostavujíce, slí- 
bivše 8 obú stranu všichni společně svú dobru věru a každý zvlášče sám za sé pode 
ctí a pod věru, aby na našem vyrčenie o ta záščí dosti jměli. 

Protož my již psaní ubrmané mocí ubnnanstvie svého najprve jsme je o ti 

*} Oriff. ve lUTo^-Bkém arch. mor. schiUf. 

m^Ě 

z roku 1440, 
259 
všecka záščí b obú stranu konečně smieřili, i sami se s nimi všichni vespolek smie- 
hijem mocí tohoto lista, tak aby nižádný z svrchupsaných stran, ani my ubrmané 

I ani nižádný jiný, ktož jest podle nich anebo podle nás o ty svrchnpsané véci zašel, 
drahému toho nezpomínal ve zlé vuoli, skutkem ani slovem, ani kerým právem du- 
chovniem nebli světckým pod základem svrchupsaným cti a viery propadenie. A je- 
_ stliže by kto protiv tomu učinil, co sě tej smieřené a smlnvenej pře dotýče, tehdy 

■ naň známe tiemto listem, že jest čest a vieru propadl. 

B A také ktožbykolvěk s svrchu jmenovaných, jenž jsú s obú stranu vyňati, 

■k témuž našemu mieru a npokojenie pristúpil, tehdy ti, kteri jsá s strany pánnov 

českých, mají listy své přiznávající pod svými pečetrai položiti u pana Jana Lomp- 

nického na Meziříčí, a kteří jsú z pánuov moravských strany, tiť mají listy své 

přiznávající pod svými pečetmi položiti u pana Jana na Pernšteině, a to ve třech 

■ nedělech od dání tohoto listu. A ti, kteří by tak listy své položili, jakož sé svrchu 
píše, mají podle nás a s námi ve všech kuších státi a toho mieru a upokojenie úplně 
požívati jako i my a tak mocně, jako by zejména v tomto listu byli napsáni. 

A dále mezi svrchupsanýma stranoma pod svrchupsaným základem o jiné 
véci vypovídáme v tyto slova: Item vypovídáme, aby všechny holdy s obú stranu 
byly propuěčeny, a ač by kdo co za hold byl slíbil dáti neb zaručil, jeáto by toho 
ješfce byl nedodal, toho má prázden býti i rukojmie jeho. 

I Item vypovídáme, aby kněz biskup Olomucký Parduse vězně i všeclty tovarySe 

jeho propustil z vězenie a rukojmie jich; a k tomu všichni jiní vězňové, služebm'ci 
nebo poddaní těch, jenž jsú v tomto zápisu nebo budu, mají z obú stranu prázdni 
býti i rukojmie jich konečně propuščeni, a ve jméno Roman a Donat aby také inhed 
prázdni byli. A ač by sě kto byl šacoval, což by byl nedodal až po dnešnie den, 

I toho áatcunka také má prázden býti. 
Item Pardus má Svitav knězi biskupovi postúpiti ve čtvrtek před svatým Jiřie 
nyní najprv příščiem; a po dnešní den aby nižádných úrokuov více nebral ani po- 
mocí, a zvlášče z toho zbožie. Pakli by kto co byl slíbil dáti neb zaručil buď úrok 
nebo pomoci, čehož jie nedodal po dnešnie den, má toho prázden býti i rukojmie 
jeho, a nižádným obyčejem aby na ně více nesahal. 

Item o panu Heraltovi z Kunstata vypoviedáme, s kýmž on má činiti v zemi 
Moravskej, o to aby s obú stranu dosti jméli na panu Menhartovi z Hradce, a když 
f by jim rok položil, čtyři neděle dodá [dada] napřed věděti, aby k roku stáli. A také pan 
Heralt má sě již upokojiti a nemá na nižádného moci sehati, ani kto naíi, keři jsú 
v tomto zápisu neb ješče budu. Také pan Heralt nemá viec holdu bráti, i vězňóm 
všem má rok dáti v podobný základ až do páně Menhartova vyrčenie. Pakli by toho 
pan Heralt učiniti nechtěl, tehda svrchujmenovanie páni v tomto listu napsaní nemají 
jeho yiec zastávati ani jemu pomáhati nižádným obyčejem. 

seo 
B, XII. Sněmy moravské. 
Item o panu Janovi z Helfenšteina vypovídáme, aby on všecky holdy pro- 
pnstil v zemi Moravskej a více nesehal. A ač by kto dáti slíbil neb zaručil budto 
hold, pomoc, neb šateunk, čehož by kto byl nedodal po dnešníe den, má toho prázden 
býti i rukojuiie jeho. Také nemá již v zemi Moravské více váleci o tu jistu věc, 
ani na koho mocí sehati. A Brodu Uherského má konečně na svatého Jana Křtitele 
božieho najprve přieščieho podkomořiemu nebo tomu, kohož páni pošlí, postúpiLi 
beze všie řečie a výmluv věelikakých. Pakli by pan Jan toho učiniti nechtěl, tehda. 
svrchu jmenovanie páni v tomto listu napsanie, nemají jeho vtec zastaviti ani pomáhati 
nižádným obyčejem. 

Item o Vilémovi Puklici vj^ovídárae, aby on také všecky holdy propustil 
v zemi Moravskej a dále nesehal. A ač by kto slíbil hold, pomoc, nebo šatcnnfc 
dáti, nebo zaručil, čehož by kto byl nedodal po dnesnie den, má toho prázden býti 
i rukojmie jeho. Také nemá již více v zemi Moravské váleti o tu jistu věc, ani nn 
koho sehati. A Přerova má konečné ve čtyřech nedčlech od dání tohoto listu po- 
stúpiti podkomořiemu nebo tomu, kohož páni pošlí. Pakli by Vilém toho učiniti 
nechtěl, tehda svrchu jmenovaní páni t tomto listu napsanie nemají jeho viec zastávati, 
ani jemu pomáhati nižádným obyčejem. 

Item o panu Hynci Ptáčkovi, jakož vinu dává panu Janovi z Cimburka haupt- 
manovi a podkomořiemu a městóm, a páni moravščí a zemane zase vinu dávají panu 
Ptáčkovi pro kněze Fridricha z Poličlíy: O to tak nalézáme i prosíme jich s oM 
stranu, aby to mezi nimi minulo pro zemské dobré. 

Item o panu Perichtoltovi, jakož vinu dává pánóm moravským pro EyncingflrA 
Ozvalda, že mu pobral v Lítobratřiciech v lantfrydě, a druhé pro pana Reynprechta 
z Ostroha, jeito jal Beneše z Krhova, tak sě nám zdá, že páni tiem vinni nejsú; 
a tak vypovledáme: Když práva puojdú, aby sebe o to právem hledali, ale ne moci. 

Item jakož pan Perichtolt vinu dává, že jsú mýta přivětčšena mimo start 
obyčejj tak sě nám zdá i vypovídáme, aby páni moravščí všichni o to společně stáli, 
aby ta i jiná nespravedlivá mýta stavena byla, neb sě to vší země dotýče. 

Item jakož pan Perichtolt podkomořiemu Vinu dává o Nachyma žida, keiýž 
zhynul, o to vypovídáme, aby pan Perichtolt sě ptal na statek toho žida a na ní^sd, 
kto by je měl, a k tomu toho hleděl právem. A páni i podkomorie mají toho pafli 
Perichtoltovi radni a pomocní býti, aby sě jemu spravedlivé stalo. 

Item jakož pan Perichtolt vinu dává podkomořiemu o pušky a o jinú zbroji, 
že by mu pobral na Uherském Brodě, to odkládáme na budúcieho pána, aby meri 
nimi to dělil. 

Item jakož Trčka a Rúsinovský žalovali na pana Ozora z Luky a na pu> 
Beneše z Crné hory, vypovídáme, aby pan Ozor a pan Beneš vice na jich zboií 
a lidi nesehali a z holduov je konečně propustili. 

ÉĚ 

z let 1440 a 144Í, 

261 
Item vypovídáme: Ktož by kolivék buď Březanský z Skal, neb jiný, ješto by 
iv tejto zemi Moravskej svévolně sč vytrhl mimo tento náš mír a jednotu a zemi 
hubil, tého nižádný z kraje pánuov českých svrchupsaných ani z Moravy nemá za- 
stávati, ani jemu pomáhati neb fedrovati tajně ani zjevně nižádným obyčejem. 

B Item vypovídáme, aby pan Perichtolt Okarec tvrze nám v naši ubrmanskú 

■bac inhed postúpil se váiem, což k tomu pfíslušie, jcšto on toho jest v drženie. 

^^^ Item také, což by sé kolvěk komu z svrchupsaných stran od koho stalo 

V a príniéřie, vypovídáme: keři mezi sebů opravce mají, aby o to na svých opravcích 

dosti jměli. A kteří opravcí nemají v svých listech, to my sobě pozóstavujem, takové: 

když jim toho rok položíme, dadúce jim dvě neděle napřed věděti, aby před námi 

byli, každý svým svědoraiem. A my bohdá mezi nimi o ty věci chcme konati. 

^ Item nade všecky svrchupsané věci mocné vypovídáme i rozkazujeme oběma 

"stranoma svrchupsanýma i sami sobě s nimi v témž zápisu a jednotě jsúce, abychom 

již všitcni společně i každý obzlášče podle svrchupsané naší výpovědi všecky kusy, 

tmír a upokojenie sobě obapolně, věrné a křesťansky zdrželi a zachovali úplně a docela 
pod základem svrchnpsaným. A toho ku potvrzenie a ku pevnému zachovánie raieru 
i všech věcí svrchupsaných my svrchuj měno vanie ubrmané pečeti své přivěsili srny 
k tomuto listu. Jenž jest dán v Meziříčie ve čtvrtek den svatého Tiburcí létha od 
fbožieho narozenie tisíc čtyři sta a čtyřitciatého. 

Ex archive statuum M. Moraviae, 
Pét pečetí přivěseno. In marg: Mocoá vcjpovéď mezi néktcrými osobami o oeToli a o céj^ikč z6sii. 

XIV. 

Stavové moravští Heraltovi z Kunitatu a z Bozkovic a prftvodu jeho o 50 - 100 koních dávají 
bezpečný list k jednání v méstč Brně. V Bme dne 7. června 1441. 

Orig, zertitk. archivu stavovsk. v Brní V. IV. 241. Kopie starH zcnwfc. archivu Mor. v BmS, 

Bočkova slňrka Č. 670.