Papák von Moschenaw - z Mošnova

Soupis pečetí ve státním okresním archivu v Přerově Dušan Kutner Recenzoval PhDr. Karel Muller Fotografie Jiří Lapáček Vydal Zemský archiv v Opavě - Státní okresní archiv v Přerově Přerov 2003 Citace: Boček z Labuť - 8. 12. 1406 Helfštýn Koroborace: In quorum omnium evidentiam premissorum sigilla nostra de certa nostra scientia praesentibus sun appensa. Pečeť jednostranná, okrouhlá o průměru 26 mm, ze včelího vosku přírodní barvy, volná přivěšená na pergamenovém proužku. Opis: nečitelný V pečetním poli kalich (?). Archiv fary Lipník nad bečvou, inv. č. 1. Pozn.: Pečeť ve zlomkovitém stavu Lit.: Pilnáček (1930), s. 455.

Želatovice a Tučín Historický, kulturní a hospodářský vývoj dvou hanáckých vesnic napsal ředitel Leopold Nopp konservátor c. k. archivní rady, archivář Antonína hrabětě z Magnisů ve Strážnici 1918 Citace: Roku 1392 Lacek z Kravař prodav Želatovice bratřím Mikulášovi a Bočkovi z Labutě , pojistil 50 kop věna na vsi Průších Kačně, ženě Rudislava z Roštění a 5 kop věna v Újezdě Kačně, vdově po Rusovi z Doloplaz. Klášteru fulneckému, který založil jeho bratr Beneš, daroval 1391 Lacek a jeho syn Jan na spásu duší svých a svých předchůdců vesnice Bělov a Starou Ves za tím účelem, aby z důchodu 4 kanovníci žíti mohli. Za to měla se v kapli mariánské denně sloužiti mše "de beata". Manželka Lackova pocházela ze starožitného rodu slezského z Pogorele (de Pogorell), který měl ve znaku kus městské zdi s 3 věžmi a otevřenou branou. Otec její slul Jaráč, bratr Hynek, strýc Přeslav byl biskupem Vratislavským. R. 1397 nežil již prvorozený syn Lackův Jan, nýbrž jen druhorozený syn Drslav. Ro

Anna z Labutě a Boček z Labutě Anna z Labutě a Boček z Labutě z Lipníka nad Bečvou byli sourozenci. Anna z Labutě si vzala za manžela Zbyňka Hřivnáče z Hněvošic a Heraltic, purkrabího na Vikštejně, který se zakoupil na Moravě a jejích dcerou je Anna z Heroltic a Hněvošic, která si vzala za manžela Čeňka Papáka z Mošnova - von Moschenaw. Citace z informací farnosti Lipník nad Bečvou: Existuje listina ze dne 8. 12. 1406 , dle níž Boček z Labutě založil kapli Zvěstování Panný Marie při kostele v Lipníku nad Bečvou a učinil nadaci pro lipenského kaplana Mikuláše z Hulína a jeho zástupce. Odkázal jim k tomuto účelu statek s polnostmi, lesy a výnosy z nich. V roce 1420 koupil Boček z Labutě od Petra z Kravař (1389 - 1434) - majitele panství rodu pánů z Kravař Rozumovice (někde psáno Rozumice). S panem doktorem Adolfem Turkem jsem mluvila osobně o tom, že náš rod měl v državě hrad Helfštýn. Existuje pečeť Bočka z Labutě z Helfštýna, ze dne 8.12.1406. Doplním kopii.

Zajícové z Valdeka na Moravě Petr Zajíc Valašské Meziříčí 2007 Citace: Zajícové z Valdeka byli jednou z větví mohutného rozrodu Buziců, k němuž náležely rody Lvů z Rožmitálu, pánů ze Šelmberka a Zajíců z Hazmburka (ti byli vlastně vedlejší větví Zajíců z Valdeka) a mnoho dalších méně zámožných a známých rodů Jan Zajíc z Valdeka a z Bošovic Do společnosti se Janovi pomohly zařadit sňatky. Poprvé se oženil s Eliškou z Fulštejna - před rokem 1437, neboť tehdy byla již delší dobu mrtva. Druhý sňatek s Magdalénou s Heraltic či Hněvošic - ( to byla sestra Anny z Herultic, manželky Čeňka Papáka z Mošnova) uzavřel také před rokem 1437, neboť když mu byly toho roku vloženy Bošovice do zemských desk, pojistil ji na nich také hned na věno ve výši 500 kop grošů. Magdaléna pocházela ze zámožné rytířské rodiny z opavska. Její otec Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic byl nejprve purkrabím na hradě Vikštejně, později však získal do zástavy hrad Velké Heraltice. Zakoupil se také na Moravě, kde v roce 1406 zís

Zbyněk Hřivnáč z Heraltic Vévoda Přemek Opavský Ve službách posledních Lucemburků Olomouc - Opava 2005 Martin Čapský Citace: V roce 1433, po smrti vévody Přemka Opavského: opat premonstrátského kláštera v Oldřišově předal tento klášter Zbyňkovi Hřivnáčovi z Herultic a Štítiny do doživotního užívání - výslovně jako náhradu za pomoc poskytnutou klášteru v době husitského ohrožení. Opat byl příbuzným Zbyňka Hřivnáče z Heraltic na Štítině. Srovn.SÚA Praha, fond. archivy zrušených klášterů, Leitomischel, inv. č. 2362. K ochraně (formou "opravy") klášterního zboží v době husitské a pohusitské době se nejnověji vrátil Tomáš Borovský, Jagellonští králové, královská komora a kláštery na Moravě. Snahy Jagellonců o zastavení rozkladu duchovní části panovnické komory.

Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic purkrabím vikštejnským Vévoda Přemek Opavský Ve službách posledních Lucemburků 1366 - 1433 Olomouc - Opava 2005 Martin Čapský P. Kouřil D. Prix a M WiHOP Hrady Citace V roce 1411 Zbyněk Hřivnáč purkrabím vikštejnským (Hrad Vikštejn). Doloženo před moravským zemským soudem Libricitationum et sententiarum seu Knihy průhonné a nálezové T. I/2., ed. Vincentius BRANDL Brunae 1872, str 374

Hřivnáčové z Hněvošic (v Čechách), z Herultic ve Slezsku - bylo příjmení starých rytířů, kteří se usadili na Moravě a žili ještě v 16. století ve Slezsku. Mezi prvními na Moravě byl Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic, který v roce 1406 koupil Beňov u Přerova a Bezděkovice. Jeho příbuzná byla Kateřina z Hněvošic , provdána v roce 1430 za Zbyňka z Moravan a Landštejna .Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic držel v roce 1415 Želátovice a po jeho smrti je držela jeho vdova Anna z Labutě , sestra Bočka (1406 - 1437). Z dětí Zbyňka Hřivnáče známe Jana Hřivnáče z Hněvošic a na Želátovicích (1447 - 1464, D. Z.. P. IV. 396), který prodal Beňov, Zbyňka Hřivnáče , jenž zakoupil Herultice, držel Studénku, podle které se v roce 1464 psával a měl bratra Václava (P. IV. 394, 474, Lech. I. 85. ). Z dcer známe Anežku a Magdalénu z Hněvošic 1464 (P. IV.269, 396) a třetí nezmámého příjmení, v roce 1437 již mrtvou. Rytíř Zbyněk z Heraltic držel ve Slezsku v roce 1439 Komorov a byl ženatý s Kateřinou Tvorkovskou z Krava

Hřivnáčové z Hněvošic (v Čechách), z Herultic ve Slezsku - bylo příjmení starých rytířů, kteří se usadili na Moravě a žili ještě v 16. století ve Slezsku. Mezi prvními na Moravě byl Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic, který v roce 1406 koupil Beňov u Přerova a Bezděkovice. Jeho příbuzná byla Kateřina z Hněvošic , provdána v roce 1430 za Zbyňka z Moravan a Landštejna.Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic držel v roce 1415 Želátovice a po jeho smrti je držela jeho vdova Anna z Labutě , sestra Bočka (1406 - 1437). Z dětí Zbyňka Hřivnáče známe Jana Hřivnáče z Hněvošic a na Želátovicích (1447 - 1464, D. Z.. P. IV. 396), který prodal Beňov, Zbyňka Hřivnáče , jenž zakoupil Herultice, držel Studénku, podle které se v roce 1464 psával a měl bratra Václava (P. IV. 394, 474, Lech. I. 85. ). Z dcer známe Anežku a Magdalénu z Hněvošic 1464 (P. IV.269, 396) a dceru Annu z Herultic , která si vzala za manžela Čeňka Papáka z Mošnova (von Moschenaw) - 1454 27./XI. Rytíř Zbyněk z Heraltic držel ve Slezsku v roce 1439

Státní hrad Buchlov Citace: Název Buchlova se objevuje poprvé v přídomku jistého Protivy, zastávajícího zde patrně místo purkrabího, vedle něhož vykonával funkci správce okolních lesů, polí, luk a rybníků Albert ze Zdounek. V období 14. století v listinných pramenech čteme např. o úředníku Havlovi či purkrabím Hartmanu ze Střítěže. Na rozhraní 14. a 15. století začal být hrad postupován markrabětem do zástavy královským věřitelům, k nimž pravděpodobně od roku 1406 patřili bratři Hanuš a Jindřich z Lichtenštejna a poté další příslušníci téhož rodu. V roce 1422 přichází na Buchlov uherský velmož Stibor ze Stibořic, významný protivník husitů, páni z Vítovic, z Mošnova , z Vajtmile, z Landštejna, z Postupic, Jan Boček Kuna z Kunštátu, páni z Cimburka a ze Zahrádky. Roku 1511 obdržel hrad královskou listinou za zásluhy a se všemi privilegii velmož Arkleb Trnavský z Boskovic. Samotný akt se ale uskutečnil v době trvání platnosti zástavních práv pánů ze Zahrádky, proto de facto buchlovské zb

Město Kelč Historie Záhorská kronika Září 1932 Florián Zapletal Zástavní držitelé v Kleče v letech 1431 - 1469 Citace: Podle soupisu biskupských stolních statků, pořízeného za biskupa Tasa z Boskovic a datovaného v Olomouci dne 12. března roku 1465, bylo zboží Kelč (bona Kelez) zastaveno svého času Janovi Gilgianovi až do jeho smrti. Jan prodal však zástavní list na Kelč Zbyňkovi ze Zvole, který nyní, tj. 1465 tato zboží drží (Lech. I. 137). Zdá se, že k této změně došlo po smrti Beneše z Heršic a to pravděpodobně koncem roku 1459 nebo počátkem roku 1460, neboť už 11. února roku 1460 uvádí se mezi biskupskými many Zbyněk ze Zvole a z Kelče (Lech. I. 111). Jan a Beneš, bratři z Heršic, drželi tedy v zástavě Kelč od roku 1451 do 1460. Tvořili s okolní východomoravskou šlechtou a to s Janem z Messenpeku na Rožnově, s Matoušem ze Šternberka na Lukově, s Bernartem z Cimburku na Brumově, s Jindřichem Berkou z Dubé na Světlově, s Janem z Mošnova a z Týnce, s Vaňkem z Bařic na Kurovicích, s Be

Páni Čeští a Morawští, hojně i w Praze i we krajích shromáždění, osmerým w táž slova wyhotoweným psaní a přiwěšením 452 pečetí, horliwě domlauwají Otcům zboru Konstantského pro upálení M. Jana z Husince a wězení M. Jeronýma z Prahy. V Praze (i jinde), 1414, 2 SEpt. sl. (Ze sauwěkého překladu /Psaní toto, půwodně latině psané, tištěno v témž jazyku několikráte w aktách zboru Konstantského. Srw. Časopis Česk. Museum.1834, str. 325-334./). Citace: List pánuow Českých a Morawských do Konstancie. Najpoctiwějším w Kristu otcóm, panóm kardinálóm, patriarchóm, arcibiskupóm, biskupóm, legátóm, doktoróm, mistróm i vwšemu zboru Konstanskému: My Čeněk z Weswlé a z Wartenberka, najwyšší purkrabie Pražský, Lacek z Kravař, hajtman markrabstwie Morawského, Boček starší Kunstatu a z Poděbrad, Wilém ze Zwieřetic, Jan starší z Jindřichova Hradce, Jindřich z Wartenberka, purkrabie na Králowé Hradci, Mikeš z Potenšteina a na Žampachu, Jindřich Škopek z Dubé, Oldřich ze Hradce, Jan mladší z Opočna, Smil ze

Obě Ostravy tehdy náležely na krátkou dobu stejnému majiteli. Písemně je Čapek doložen na hradě k 10. prosinci 1446. Orlovskému benediktinskému opatství odňal Čapek faru a kostel ve Slezské Ostravě, kam dosadil za faráře svého písaře Augustina (připomíná se roku 1444), který byl zřejmě knězem pod obojí. Hrad Polská Ostrava však tehdy ještě nominálně náležel pánům z Tvorkova, a je možné, že Čapek jej obsadil násilím a svůj zisk si pojistil až po 12. září 1440 dadatečným zakoupením panství, patrně od Jana z Tvorkova. Po smrti Jana Čapka ze Sán získal hrad s příslušným dominiem jeho zeť Jan Talafús z Ostrova. Ještě v letech 1452 - 1453 se na Slezské Ostravě uvádí vdova po Čapkovi - Hedvika z Petřvaldu. Listinou z 24. dubna 1453 zastavil Jan Talafús tvrz a panství Polskou Ostravu na dva roky za 1000 zlatých uherských Janu Tršickému z Doloplaz. Tršický měl za manželku Markétu z Barchova, zemřel asi roku 1460. Posledně jmenovaný odevzdal před svou smrtí celé slezskoostravské panství, včetně

Moravský severovýchod v epoše husitské revoluce Nový Jičín 1998 Jiří Jurok Citace: "2. Kondotiéři z moravského severovýchodu v letech bezvládí (1440-1453) Po usmíření polské a rakouské strany v Čechách a na Moravě v r. 1440 bylo z české strany odvrženo nástupnické právo Ladislava Habsburského (Pohrobka) a králem byl zvolen Albrecht Bavorský. Ten ale volbu nepřijal a nastalo bezvládí za něhož vypukla opravdová válka zemí České koruny s Rakousy. Obdobně v Uhrách bojovala královna - vdova Alžběta za uherskou korunu pro Ladislava pohrobka proti polským nárokům Vladislava Varnenčíka. Na obou hlavních bojištích v Rakousích i na Slovensku se významně uplatňovali válečníci právě z našeho kraje. Jihomoravská šlechta (Jan z Lichtenburka, Pertold z Lipé aj.) a bývalí rakouští hejtmané (Eincinger,Assenheimer) podnikají od r. 1440 vpády do Rakous proti Fridrichovi III. Úspěšným nájezdům z české strany v l. 1441 - 1445 se Rakušané snažili mimo jiné čelit i povoláním do svých služeb Čeňka Papáka

Kostelany Citace z místopisu obce Kostelany Obec Kostelany v okrese Kroměříž se rozkládá na severovýchodním výběžku pohoří Chřiby a ze tří stran je obklopena pěknými lesy.Otevřenou krajinou na severovýchodu je vidět modravý profil sv.Hostýna. Název Kostelany je starobylého původu.Je odvozen od lidí z Kostela,nebo od opevněného místa,kastelu.Podle lidové pověsti pochází název od kostelíku, jenž zde v dávné době stával při hradské cestě.Druhá pověst říká,že zde bydlel při založení obce bývalý kastelán z hradu Buchlova. Tato vesnice byla založena asi ve 14.století na území patřícím královskému hradu Buchlovu.Zatím nejstarší písemná zpráva o Kostelanech je v zástavní listině krále Zigmunda z roku 1422,která zaznamenává názvy obcí patřících k hradu Buchlovu.Součástí buchlovského panství byly Kostelany až do roku 1464,kdy byla část panství pro zadlužení majitele Jiříka z Mošnova odtržena.Až dalším majitelům se podařilo tuto část panství vyplatit a připojit ke svému panství.Stalo se tak za ča

Citace: B. Rodokmeny Legenda: + datum úmrtí * datum narození ∞ datum sňatku ? nejistá osoba, příbuzenská vazba apod. m. manžel, manželka 1. Moravská větev Zajíců z Valdeka podle J. Háse. (Několik poznámek k moravské větvi Zajíců z Valdeka, Genealogické a heraldické informace 1994 - 1995, roč. XIV - XV, Brno 1995, s. 9.) 2. Moravská větev Zajíců z Valdeka podle J. Pilnáčka. (Paměti města Blanska a okolních hradů, Blansko 1927, s.40.) OLDŘICH ZAJÍC 1242 - +1271 purkrabí loketský pak pražský 1.m. Bohuslava 2.m. Alžběta ze Svinař +1321(?) 3. Zajícové z Valdeka do 14. století ZBISLAV Zajíc z Třebůně či z Bobovic + 1292(?) praž. purkrabí, podkomoří m.Bohuslava ? ? ŘEHOŘ (?) + 1301 pražský biskup BUDISLAV + 1291 pražský kanovník 1263, 1264 mělnický probošt 1276, 1277 OLDŘICH z Valdeka + 1281 m. Anežka (?) + 1346 ? ? ? ? HEŘMAN z Drahlína a z Litně 1324 Lounín JAROSLAV 1291 OLDŘICH ze Žebráka +1304 m. Anežka ZBYNĚK ze Záluží 1315 - +1358 VILÉM Zajíc z Valdeka 1307 - + 9.10.1319 Křivoklát , Týř

Vznik husitství 14OO - 1511 Husičtí loupežníci na tvrzi Jarohněvlice a Milotice (napsal pan Ilčík) Citace: ".V právě začínajícím XV. století byly tedy spojeny Dubňany spíše s Miloticemi než s Hodonínem . Za povšimnutí stojí opětná zmínka v zápise pozměněného názvu vsi. Rod pánů z Moravan připojil k dosavadnímu statku ještě Svatobořice s Vlkošem a Skoronice. Onu větší část Dubňan (…In villa Dubnyanye prope Hodonyn ..), tvořící původně věno, upsal Jan z Moravan roku 1420 své manželce, vdově po Mrázkovi ze Žeravic, Anně z Bránic. Anna dostala věnem od otčíma navíc ještě 75 hřiven grošů, jež za ni přijal její strýc Oldřich Štos z Bránic. Zároveň je poprvé vidět, jakým způsobem se ujímá částečné moci v Dubňanech Ješek Hruška z Újezda, neboť svoje věno Anna postoupila později dceři Anně a Pavlovi, jejímu synovi s Ješkem Hruškou z Újezda. V roce 1412 jsou zmiňováni bratři Ješek a Mikuláš Hruškovi z Újezda již jako vlastníci celého dubňanského statku, neboť ho koupili - spolu s Jarohněvi

Pan František Krygel napsal: BARTOVICE Citace: "Stručný výtah z pamětní knihy, kde jsou obsaženy události od vzniku obce až do 2.5.1945 (den osvobození). Pamětní knihu napsal úředník ve výslužbě KRYGEL František. První zmínka o vsi, tehda Bertoltovice, je v seznamu obcí, sepsaném v létech 1302 až 1315 na rozkaz vratislavského biskupa Jindřicha z Vrbna. Obec byla založena na sklonku 13 století. První obyvatelé, kteří se usadili na území nynější obce Bartovice, přišli patrně z vesnic, které vznikly dříve v okolí hradu Ostravy. Byli to Slezané z národní větve Holasiců, náležející ke kmeni českému. Z původního názvu obce možno předpokládat, že jejím zakladatelem byl Berthold, odtud pojmenování Bertoltovice, později Bartultovice nyní zkráceně Bartovice. Pověst hovoří, že na bartovickém kopci poblíž místa kde je dům sester Bolouskových, stál kdysi v dávných dobách dřevěný zámek. Ve staré obecní mapě z dob svobodných pánu Skrbenských je zakreslena na tomto místě studna. Těšínský kní

Martin Zvonek Památky Jihovýchodní Moravy 2002 - 2005 Historie zámku Uherský Ostroh Citace: "V roce 1446 byl Čeněk Papák z Mošnova zástavním držitelem města Uherského Ostrohu."

Hřivnáčové z Herultic či Heraltic a Hněvošic - zámožná rytířská šlechtická rodina na Moravě. Jejich rodokmen by již měl být vypracován - je to uvedeno v seminární práci o rodu Zajíc z Valdeka (Waldeka). Nás zajímá Anna, manželka Čeňka Papáka , který podepsal VIII. stížný list proti upálení mistra Jana Husa v roce 1415 ve Šternberku na Moravě. Zajímájí nás také všichni její předkové, protože to jsou i naši předkové. Čeněk Papák tento list podepsal a přivěsil na něj svou pečeť. List podepisovala šlechta, a je to vlastně první doklad o tom, že Papákové byli šlechta, i když určitě najdeme doklady staršího data. Papákové byli šlechta podle Dr. Adolfa Turka již v roce 1350. Manželka Čeňka Papáka Anna měla také dvůr ve Trdonicích a patřily ji, nevím jestli jako država Rozumice, Želatovice a Beňov. Rod Hřivnáčových byl v letech 1466 - 148 ?. majitelem zámku Zábřeh v Ostravě. Jejich erb je tam znázorněn mezi erby ostatních majitelů zámků (nevím jestli je to původní erb) do dnešních dnů. ( Je tř