Příspěvky

Z Vladenína - Fulštejnové a Hřivnáčové z Hněvošic a Herultic

sňatek - Jan z Fulštejna si vzal dceru Václava Hřivnáče cituji: str: 1357 bod 1918 z Vladenína - Fulštejnové http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/pilnacek-rss-1347-1375.pdf o rodu z Fulštejna Josef Pilnáček Staromoravští rodové

Tvorkovští z Kravař

Někdy se uvádí, že další linií Kravařů je tvorkovská větev, která sídlila ve slezském Tvorkově, k němuž přikoupila Přerov, Napajedla, Zábřeh a Boletice a která vymřela koncem 18. století. Tvorkovští měli sice s Kravaři stejné předky - Benešovce, ale tvořili zcela samostatný rod. Když roku 1466 zemřel poslední mužský potomek Kravařů Jiří z Kravař a Strážnice, domáhali se Tvorkovští jejich majetku, avšak zemský soud jejich nároky neuznal, protože nebyli "ti praví Kravařští, z toho rodu pošlí." ---------- K rodu Papák mě zajímá vzah k Tvorkovským z Kravař po přeslici přes Hřivnáče z Heraltic a Hněvošic a rod Bočka z Labutě a Helfštýna - r. 1406 (pečeť z Helfštýna).

Zbyněk Hřivnáč na Štítině a rod pánů z Tvorkova

Cituji: Staromoravští rodové Josef Pilnáček: http://vsff.rivido.de/pilnacek/393.html Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic na Štítině si vzal za manželku Kateřinu z Tvorkova. Zbyněk Hřivnáč na Štítině je bratrem Anny Herultovny, manželky Čeňka Papáka. Otcem Zbyňka Hřivnáče na Štítině byl Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic a Heraltic, purkrabí na hradě Vikštejně.

Hřivnáč z Hněvošic a Heraltic

Obrázek
Staromoravští rodové Josef Pilnáček Cituji:

Pápak syn Sásánův

Obrázek
Cituji: https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Papak.png Pápak, syn Sásána - napsáno v perštině

Papák z Mošnova a Pápak z Persie

Zajímá mě, jestli rod Papáků z Mošnova je pokračovatelem rodu Pápak z Persie. Cituji: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A1pak Nenašla jsem o tom žádný doklad v historických pramenech. Je pravděpodobné, že rod Pápaka došel na území naší země, protože utíkal ze své země před novým náboženstvím. Pápak v Persii vyznával pranáboženství zoroastrismus - Avesty.

Hodonín v zástavě Čeňka z Mošnova

Cituji: HODONÍN V ZÁSTAVĚ ČEŇKA Z MOŠNOVA Tři léta po tragické bitvě u Lipan umírá roku 1437 český a uherský král, německý císař Zikmund, podle husitů "šelma ryšavá". Jeho zeť, následovník a dědic, tehdy ještě vévoda rakouský a rovněž markrabě moravský, Albrecht II. pergamenovou, německy psanou listinou, vydanou ve Vídni dne 26. srpna 1437, dal Hodonín, Buchlov i novovesské zboží do zástavy Čeňkovi z Mošnova, kterého zvali též Čeněk Papák z Mošnova a na Hodoníně. Originál této listiny je uložen pod signaturou čís. 268 v městském archivu v Brně. V roku 1943 jsem pro hodonský městský archiv dal zhotovit snímek tohoto vzácného historického dokumentu, který v překladu mnou pořízeném zní takto: "My, Albrecht, z milosti Boží vévoda rakouský, štýrský, korutanský a kraňský, markrabě moravský a tirolský hrabě atd., přiznáváme za sebe i za své dědice a potomky, markrabata moravská, že tímto listem dáváme veřejně na vědomí, že s ohledem na věrné a pilné služby, které n