Příspěvky

B. Rodokmeny J. Pilnáček - 2. část

Obrázek
8. z Kunštátu a z Lysic ? JAN PUŠKA 1392 - +1425 Kostomlaty n. L., Kojetín, Častolovice m.Anna z Vartemberka a z Veselí 1437-vdova ? 9. z Miličína OLDŘICH SLEPEC 1401 - 1413 Újezdec u Lnář PAVEL 1407 - + 6.5.1450 olomoucký biskup 1436 - 1450 Olešná, Studená, Skrýchov, Rájec, Petrovice OLDŘICH 14 07 - 1418 Rudolec, Němčičky, Lidéřovice, Jakubov m.Marketa 1417 - 1418 Mládencové Rudolecká z větev Miličína OLDŘICH MLÁDENEC 1433 - +1468 (mezi 14.5.-6.6.) padl v Třebíči povýšen do panského stavu Štěměchy, Svojkovice 1.m. Anna z Doloplaz ∞ před 12.3.1444 2.m. Eliška Zajícová z Valdeka ∞ po 1.5.1448 + 1477/1490 DOMASLAV MLÁDENEC 1433 - 1457 m. Anna, vdova po Janovi z Vřeskovic 1457 HEDVIKA 1480 m. Hynek ze Zvole a z Osoblahy ANNA 1480 - 1501 m. Hynek ze Zvole a z Kolštejna, ∞ př.1466 1448 - 1486 392 - 1398 VILÉM 1446 - +1465 Blansko, Rájec ,Petrovice, Šumvald, Mohelnice, Mírov, manství v Modřicích ? ? ? JINDŘICH Mládenec z Miličína 1518 PŘIBÍK 1480 - 1503 Štěměchy, Dašovice, Radíkovice, Hv

B. Rodokmeny J. Pilnáček - 3. část

Obrázek
11. Pluhové z Rabštejna AHNÍK z Bystřice 1365 - + 1386/1391 díl Velké Bystřice m. Budka 1365 ? ? ? MABKA 1397 Suchá Loz CTIBOR Pluh 1365 - 1397 Kyjov , Suchá Loz, Milenov, půl Nesovic JINDŘICH Pluh z Rabštejna 1383 - +1398/1403 1387 markraběcí komorník Suchá Loz, Slavkov,Vrbka Židlochovice, díl Velké Bystřice(?),Řimice a Měník m. Dorota Stošovna z Bránic 1398 věno na Židlochovicích + po 1420 (2.m. Vilém Zajíc z Valdeka) JEŠEK 1387 markraběcí komorník Řimice a Měník N. m. Zdena 1382 matka Oldřicha Stoše 12. Stošové z Bránic a z Kounic ? ? ANEŽKA z Kounic a z Turovic 1463 - 1480 (vdova) m. Mikuláš Bystřice z Ojnic 1436 - 1447 OLDŘICH Stoš z Bránic či z Kounic 1433 - +1464 Dřevohostice, Tlumačov, Trávník OTÍK Stoš z Bránic 1436 ADLIČKA 1446 - 1466 Kojátky m.Markvart z Malenovic a z Podhradí BARBORA 1446 - 1464 Kojátky m. Jakeš z Blažejovic a z Vlkoše JAN Šiška z Kounic a z Dřevohostic 1463 - 1478 Dřevohostice OLDŘICH Šiška z Kounic 1477

Boček z Labutě a Petr z Kravař

Cituji: Petr z Kravař (1389-1434) Petr z Kravař byl posledním majitelem panství z rodu pánů z Kravař. V roce 1416 jej po smrti jeho příbuzného Lacka z Kravař jmenoval český král Václav IV. hejtmanem moravským, což byl vlastně králův zástupce na Moravě. Byl to všeobecně vážený muž, patřičně bohatý, vlastnící rozsáhlé statky na Moravě a ve Slezsku, jenž stál v čele moravské šlechty. Neklidné doby husitského hnutí jej donutily v roce 1420 k odprodeji svého sídla a některých dalších slezských statků. Kravaře a Kouty odkoupil Mikuláš ze Šlevic, Píšť Pavel ze Sovince, ves Razumovice Boček z Labutě a vesnice Velké Hoštice a Komárov Jan Chelm z Výškovic. Petr z Kravař byl horlivým ctitelem Husova učení a účastnil se protestních sjezdů šlechty ve Velkém Meziříčí, Brně a Praze, konaných proti Husovu uvěznění a upálení. Přičiněním Petra z Kravař dosáhlo husitské hnutí v počátcích svého rozvoje značného významu. Později stál na straně umírněného křídla husitů, které se snažilo dosáhnout uznání ka

Jan Papák z Úvalu

Wikipedie Cituji: Středověk Vzhledem k pravidelnému uspořádání staré zástavby obce a k dochovaným písemným zmínkám je možné datovat založení Úval nejdále do poloviny 13. století . Úvaly vznikly u brodu přes říčku Výmolu podél důležité obchodní stezky, později nazývané Trstenická stezka . Do období po roce 1300 je datována první zmínka o Úvalech ve formulářových listech v kontextu obchodů pražských měšťanů. Další zmínky od poloviny 14. století jsou známy z Konfirmačních knih Pražského arcibiskupství , kde se dozvídáme, že v Úvalech stál filiální kostel pod farou v Horkách. Můžeme dále předpokládat, že v druhé polovině 14. století koupili Úvaly Olbramovicové sídlící v nedalekém Škvorci , nechali povýšit ves na městys a v blízkosti založili poplužní dvůr Hostín. Avšak je předmětem úvah, zda nebyl Hostín původním sídlem pánů z Pardubic a dále není jista funkce hrádku u Úval, po kterém dnes zůstaly jen zářezy v terénu. V 15. století se již písemné zmínky množí. V roce 1413 se píš

Papák v Týnci

Obrázek
Týnec Cituji: Pohled na pahorek tvrze od jihozápadu © Roman Řezáč 05/2005 turistická mapa letecká mapa tvrz terénní náznaky volně přístupno Česká Republika Jihomoravský kraj N 48° 46' 23.58" E 17° 00' 37.86" Uveřejněno: 8.5.2005 turistické bytky tvrziště leží na pravém břehu Kyjovky, na jihovýchodním konci obce přímo naproti fotbalovému hřišti. V poslední době mělo a má tvrziště smůlu vlastně dvakrát. Poprvé tehdy, když došlo k regulaci toku řeky, která původně tekla na druhé straně tvrze a systémem kanálů zároveň napájela její příkopy a podruhé, když se stala místem pro hry dětí a navíc se stala dráhou pro místní motorkáře. Právě při zmíněné regulaci došlo k největšímu poškození. Na severozápadě bylo téměř zlikvidováno předhradí, nenávratně zničena byla východní část příkopů, kde dnes teče Kyjovka a ušetřen nezůstal ani centrální pahorek, zkrácený asi o 4m. V současné době je tvrziště porostlé vzrostlými stromy a keři, přesto je centrální pahorek asi 4m vysoký s osa