Papák von Moschenaw - z Mošnova

Wikipedie Cituji: Středověk Vzhledem k pravidelnému uspořádání staré zástavby obce a k dochovaným písemným zmínkám je možné datovat založení Úval nejdále do poloviny 13. století . Úvaly vznikly u brodu přes říčku Výmolu podél důležité obchodní stezky, později nazývané Trstenická stezka . Do období po roce 1300 je datována první zmínka o Úvalech ve formulářových listech v kontextu obchodů pražských měšťanů. Další zmínky od poloviny 14. století jsou známy z Konfirmačních knih Pražského arcibiskupství , kde se dozvídáme, že v Úvalech stál filiální kostel pod farou v Horkách. Můžeme dále předpokládat, že v druhé polovině 14. století koupili Úvaly Olbramovicové sídlící v nedalekém Škvorci , nechali povýšit ves na městys a v blízkosti založili poplužní dvůr Hostín. Avšak je předmětem úvah, zda nebyl Hostín původním sídlem pánů z Pardubic a dále není jista funkce hrádku u Úval, po kterém dnes zůstaly jen zářezy v terénu. V 15. století se již písemné zmínky množí. V roce 1413 se píš

Týnec Cituji: Pohled na pahorek tvrze od jihozápadu © Roman Řezáč 05/2005 turistická mapa letecká mapa tvrz terénní náznaky volně přístupno Česká Republika Jihomoravský kraj N 48° 46' 23.58" E 17° 00' 37.86" Uveřejněno: 8.5.2005 turistické bytky tvrziště leží na pravém břehu Kyjovky, na jihovýchodním konci obce přímo naproti fotbalovému hřišti. V poslední době mělo a má tvrziště smůlu vlastně dvakrát. Poprvé tehdy, když došlo k regulaci toku řeky, která původně tekla na druhé straně tvrze a systémem kanálů zároveň napájela její příkopy a podruhé, když se stala místem pro hry dětí a navíc se stala dráhou pro místní motorkáře. Právě při zmíněné regulaci došlo k největšímu poškození. Na severozápadě bylo téměř zlikvidováno předhradí, nenávratně zničena byla východní část příkopů, kde dnes teče Kyjovka a ušetřen nezůstal ani centrální pahorek, zkrácený asi o 4m. V současné době je tvrziště porostlé vzrostlými stromy a keři, přesto je centrální pahorek asi 4m vysoký s osa

Historie zámku Uherský Ostroh Martin Zvonek Cituji: Proto Starý obraz města Ostrohu - kolem roku 1720 Ostroh opět několikrát obléhal král Zikmund (např. v roce 1421). Na jaře 1422 se Uhři pokoušeli o dobytí Ostrohu, ale marně. 17. března 1424 udělil Zikmund rakouskému vévodovi Albrechtovi plnou moc, aby město a hrad Ostroh odňal Haškovi z Valdštejna jakýmkoliv způsobem. I když Hašek z Valdštejna v roce 1425 přešel na stranu Zikmundovu, Ostroh se nevzdal a zůstávala v něm posádka husitského hejtmana Fridricha, knížete ruského, který však posléze přešel ke králi Zikmundovi rovněž, a za svou zradu dostal ještě od krále v roce 1428 zástavou hrad a město Veselí. Kníže Fridrich navíc trápil Ostrožské velkými robotami. Tito se obrátili s prosbou na krále Zikmunda, který 10. srpna 1435 vzhledem k velkým válečným škodám, které město utrpělo, potvrdil městská privilegia: udělil mu právo odúmrti a také právo vaření piva. V důsledku toho kníže Fridrich 15. srpna 1435 svolil k osvobození Ostrožskýc

Cituji: M. Švábenský, E 7 Cisterciáci Velehrad, inventář, Brno 1954. 1446 VIII 31MZA Brno (http://www.mza.cz) www.mom-ca.uni-koeln.de MZA Brno - E07 1446 VIII 31 Čeněk z Mošnova a z Hodonína a jeho synové Jan, Jiřík a Heralt, řeč. Papák z Mošnova, slibují dodržet smlouvu s velehradským klášterem, kterou přijali zástavně od kláštera Novou Ves k doživotnímu držení za 1000 zl., jež půjčili klášteru. 31. srpen 1446 Uherské Hradiště

Od pokolení do pokolení Památník obce Bernartic n. Odrou L. P. 1837 - 1937 r.1937 František Hanzelka Cituji: Roku 1412 zapsal Předbor z Cimburka věno své ženy, totiž 200 hř. ve 20 hř. roč. platu, který dosud (od r.1397) měl na Bernarticích a Hůrce věnným právem. Štěpánovi z Heyndsdorfa, jinak z Bystratic, a své manželce pojistil místo toho ještě téhož roku věno na zboží dřevohostickém. 18 Štěpán pak 1418 prodal tento plat, jak jej sám držel, Slavčovi (Slavíkovi?) řečenému cudnému z Kovalovic (k Korábovic), který držel od r. 1412 též nějaký plat na Miloticích a který vzal na spolek na všechno své zboží Bočka z Labutě . 19 18 ZDO VIII 46-47. Rod vladyků Z Heinzendorfu jinak z Bystratic pocházel z Holešovska. Srov. u Hosáka, strana 451. 19 ZDO VIII 64, IX 242-243.

Cituji: V pohnutých dobách, plných převratů a změn, přichází ke slovu ráznost, rozhodnost, někdy i drsné způsoby. Kdo takto dovede jednat, může se rázem vyšvihnout k moci i majetku. V rušné době husitské se hodně bojovalo, na válečném poli si mnozí, dosud bezvýznamní, vydobyli postavení a také slušné jmění. Patřil k nim také Čeněk z Mošnova. Psal se podle severomoravského Mošnova (u Ostravy) a náležel k drobné, nemajetné šlechtě. v době, kdy se schylovalo k husitskému revolučnímu výbuchu, projevil sympatie ke kritikům církve a připojil r. 1415 svou pečeť k listu, kterým naše šlechta protestovala proti upálení M. Jana Husa. Jeho sympatie ale nebyly asi příliš stálé, když šlo do tuhého a začalo se bojovat, stál Čeněk z Mošnova už r. 1420 na straně katolické, mezi přívrženci krále Zikmunda. Stál zde především jako voják, který na dlouhá léta nalezl ve válčení své pravé řemeslo. Z kratičkých, utržkovitých zmínek probleskne zpráva, že r. 1426 bojoval Čeněk proti husitům u tvrze Týnec na Bře

J.Pilnáček Cituji: Z Labutě či Labuť na Kyjovsku pocházel starý rod, se kterým se setkáváme ve Slezsku. Boček z Labutě koupil 1420 na Krnovsku Rozumice (Hosák 845). Týž byl 1406 strýcem Anny, manželky Lacka z Kravař. Se syny zemřelého Zbyňka Hřivnáče z Heraltic měl spolek ne Velké Heraltice, jsa snad příbuzným Zbyňkovy manželky (Prasek Top. 171, 217). Rod krátce uvádí Staromor. rod. 455. Znak: Jak vyobrazeno podle pečeti Bočka z Labutě 1400 (Herald. II 299). Znamení na štítě, představuje asi nepřesně znázorněnou lilii nebo stonek orobince, podobně jako u slezského rodu House. (viz zde). O rodině zmiňuje se Augustin Weltzel Pomniki poboznosci po slachetnej rodzinie hrabiow z Gaszyna w Górnym Slazsku Gliwwice 1877. (erb v galerii obrázků)