Papák von Moschenaw - z Mošnova

Soupis pečetí ve státním okresním archivu v Přerově Dušan Kutner Recenzoval PhDr. Karel Muller Fotografie Jiří Lapáček Vydal Zemský archiv v Opavě - Státní okresní archiv v Přerově Přerov 2003 Citace: Boček z Labuť - 8. 12. 1406 Helfštýn Koroborace: In quorum omnium evidentiam premissorum sigilla nostra de certa nostra scientia praesentibus sun appensa. Pečeť jednostranná, okrouhlá o průměru 26 mm, ze včelího vosku přírodní barvy, volná přivěšená na pergamenovém proužku. Opis: nečitelný V pečetním poli kalich (?). Archiv fary Lipník nad bečvou, inv. č. 1. Pozn.: Pečeť ve zlomkovitém stavu Lit.: Pilnáček (1930), s. 455.

Želatovice a Tučín Historický, kulturní a hospodářský vývoj dvou hanáckých vesnic napsal ředitel Leopold Nopp konservátor c. k. archivní rady, archivář Antonína hrabětě z Magnisů ve Strážnici 1918 Citace: Roku 1392 Lacek z Kravař prodav Želatovice bratřím Mikulášovi a Bočkovi z Labutě , pojistil 50 kop věna na vsi Průších Kačně, ženě Rudislava z Roštění a 5 kop věna v Újezdě Kačně, vdově po Rusovi z Doloplaz. Klášteru fulneckému, který založil jeho bratr Beneš, daroval 1391 Lacek a jeho syn Jan na spásu duší svých a svých předchůdců vesnice Bělov a Starou Ves za tím účelem, aby z důchodu 4 kanovníci žíti mohli. Za to měla se v kapli mariánské denně sloužiti mše "de beata". Manželka Lackova pocházela ze starožitného rodu slezského z Pogorele (de Pogorell), který měl ve znaku kus městské zdi s 3 věžmi a otevřenou branou. Otec její slul Jaráč, bratr Hynek, strýc Přeslav byl biskupem Vratislavským. R. 1397 nežil již prvorozený syn Lackův Jan, nýbrž jen druhorozený syn Drslav. Ro

Anna z Labutě a Boček z Labutě Anna z Labutě a Boček z Labutě z Lipníka nad Bečvou byli sourozenci. Anna z Labutě si vzala za manžela Zbyňka Hřivnáče z Hněvošic a Heraltic, purkrabího na Vikštejně, který se zakoupil na Moravě a jejích dcerou je Anna z Heroltic a Hněvošic, která si vzala za manžela Čeňka Papáka z Mošnova - von Moschenaw. Citace z informací farnosti Lipník nad Bečvou: Existuje listina ze dne 8. 12. 1406 , dle níž Boček z Labutě založil kapli Zvěstování Panný Marie při kostele v Lipníku nad Bečvou a učinil nadaci pro lipenského kaplana Mikuláše z Hulína a jeho zástupce. Odkázal jim k tomuto účelu statek s polnostmi, lesy a výnosy z nich. V roce 1420 koupil Boček z Labutě od Petra z Kravař (1389 - 1434) - majitele panství rodu pánů z Kravař Rozumovice (někde psáno Rozumice). S panem doktorem Adolfem Turkem jsem mluvila osobně o tom, že náš rod měl v državě hrad Helfštýn. Existuje pečeť Bočka z Labutě z Helfštýna, ze dne 8.12.1406. Doplním kopii.

Zajícové z Valdeka na Moravě Petr Zajíc Valašské Meziříčí 2007 Citace: Zajícové z Valdeka byli jednou z větví mohutného rozrodu Buziců, k němuž náležely rody Lvů z Rožmitálu, pánů ze Šelmberka a Zajíců z Hazmburka (ti byli vlastně vedlejší větví Zajíců z Valdeka) a mnoho dalších méně zámožných a známých rodů Jan Zajíc z Valdeka a z Bošovic Do společnosti se Janovi pomohly zařadit sňatky. Poprvé se oženil s Eliškou z Fulštejna - před rokem 1437, neboť tehdy byla již delší dobu mrtva. Druhý sňatek s Magdalénou s Heraltic či Hněvošic - ( to byla sestra Anny z Herultic, manželky Čeňka Papáka z Mošnova) uzavřel také před rokem 1437, neboť když mu byly toho roku vloženy Bošovice do zemských desk, pojistil ji na nich také hned na věno ve výši 500 kop grošů. Magdaléna pocházela ze zámožné rytířské rodiny z opavska. Její otec Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic byl nejprve purkrabím na hradě Vikštejně, později však získal do zástavy hrad Velké Heraltice. Zakoupil se také na Moravě, kde v roce 1406 zís

Zbyněk Hřivnáč z Heraltic Vévoda Přemek Opavský Ve službách posledních Lucemburků Olomouc - Opava 2005 Martin Čapský Citace: V roce 1433, po smrti vévody Přemka Opavského: opat premonstrátského kláštera v Oldřišově předal tento klášter Zbyňkovi Hřivnáčovi z Herultic a Štítiny do doživotního užívání - výslovně jako náhradu za pomoc poskytnutou klášteru v době husitského ohrožení. Opat byl příbuzným Zbyňka Hřivnáče z Heraltic na Štítině. Srovn.SÚA Praha, fond. archivy zrušených klášterů, Leitomischel, inv. č. 2362. K ochraně (formou "opravy") klášterního zboží v době husitské a pohusitské době se nejnověji vrátil Tomáš Borovský, Jagellonští králové, královská komora a kláštery na Moravě. Snahy Jagellonců o zastavení rozkladu duchovní části panovnické komory.

Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic purkrabím vikštejnským Vévoda Přemek Opavský Ve službách posledních Lucemburků 1366 - 1433 Olomouc - Opava 2005 Martin Čapský P. Kouřil D. Prix a M WiHOP Hrady Citace V roce 1411 Zbyněk Hřivnáč purkrabím vikštejnským (Hrad Vikštejn). Doloženo před moravským zemským soudem Libricitationum et sententiarum seu Knihy průhonné a nálezové T. I/2., ed. Vincentius BRANDL Brunae 1872, str 374

Hřivnáčové z Hněvošic (v Čechách), z Herultic ve Slezsku - bylo příjmení starých rytířů, kteří se usadili na Moravě a žili ještě v 16. století ve Slezsku. Mezi prvními na Moravě byl Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic, který v roce 1406 koupil Beňov u Přerova a Bezděkovice. Jeho příbuzná byla Kateřina z Hněvošic , provdána v roce 1430 za Zbyňka z Moravan a Landštejna .Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic držel v roce 1415 Želátovice a po jeho smrti je držela jeho vdova Anna z Labutě , sestra Bočka (1406 - 1437). Z dětí Zbyňka Hřivnáče známe Jana Hřivnáče z Hněvošic a na Želátovicích (1447 - 1464, D. Z.. P. IV. 396), který prodal Beňov, Zbyňka Hřivnáče , jenž zakoupil Herultice, držel Studénku, podle které se v roce 1464 psával a měl bratra Václava (P. IV. 394, 474, Lech. I. 85. ). Z dcer známe Anežku a Magdalénu z Hněvošic 1464 (P. IV.269, 396) a třetí nezmámého příjmení, v roce 1437 již mrtvou. Rytíř Zbyněk z Heraltic držel ve Slezsku v roce 1439 Komorov a byl ženatý s Kateřinou Tvorkovskou z Krava